Článek
Paleolit, tedy starší doba kamenná, trval 2–3 milióny let. To prý bylo dost dlouho na to, aby se lidský organismus dokonale přizpůsobil tehdejšímu způsobu stravování. Podle vyznavačů této diety je pro nás jediný přirozený.
To až s rozvojem zemědělství a civilizace přicházely choroby. Pravěcí lidé údajně neznali vysoký krevní tlak, nemoci srdce, cukrovku, rakovinu, obezitu, artrózu, deprese a spoustu dalších civilizačních nemocí. Proto je potřeba se vrátit k jídelníčku jeskynního člověka. Fakt, že se lidé tehdy dožívali zhruba 40 let a že navíc nevíme mnoho o tom, v jakém stavu a v jaké kondici, nehraje pro milovníky tohoto způsobu stravování žádnou roli.
Současná paleodieta stojí na konzumaci zeleniny, ovoce, ořechů, vajec, ryb a masa volně se pasoucích zvířat nebo zvěřiny. Zapovězené je mléko a mléčné výrobky, obilniny a výrobky z nich, stejně jako luštěniny, brambory, rýže, čaj, káva, alkohol atd.
Vyznavači této diety kladou důraz i na pohyb. Pravěcí lidé prý v boji o přežití urazili až 20 km denně. I kdyby půlka byla pravdou, bude většina dnešních lidí, kteří žijí sedavým způsobem života, velmi obtížně zvládat takovou porci pohybu každý den.
Zoufale touží po cukrech
„Tento tip diety je hodně nevyvážený,“ říká MUDr. Václava Kunová, přední odbornice na výživu a členka Společnosti pro výživu.
„Převažují v ní bílkoviny a tuky, naopak chybějí sacharidy. Tím nemyslím bílé pečivo a sladkosti, ale přírodní obilniny, žitný chléb, ovesné vločky a podobně. Toto omezení se navíc zdá být naprosto zbytečné. Když si vyznavači palea mohou dopřát sacharidy během švindlovacího dne, stláskají neuvěřitelné množství nejrůznějších sladkostí. A bohužel nejen těch zdravých.“
Větším problémem je podle ní vysoká konzumace červeného masa bez ohledu na to, kolik obsahuje tuku. Představuje riziko pro vznik rakoviny tlustého střeva i konečníku nebo dalších zdravotních potíží. A to pomíjíme fakt, že prehistoričtí lidé určitě nejedli maso denně nebo téměř denně, protože nedokázali pravidelně ulovit tolik živočichů.
„Vyznavači paleojídelníčku získávají díky značné konzumaci masa 50 % energie z tuků a to odporuje zásadám zdravé výživy, která jich doporučuje maximálně 35 %,“ říká MUDr. Kunová.
„I když jde do určité míry o tuky zdravé, pořád je to číslo vysoké. Navíc ze stravy vytěsňují výhodné druhy sacharidů s jejich ochrannými složkami. Tvrzení, jak je tato dieta zdravá a pomáhá hubnout, nedokládají žádné věrohodné vědecké studie. A nelze s ní hubnout bez toho, že bychom omezili snědené kalorie.“
Nebezpečná jednostrannost
Raw food, tedy syrová strava, je hitem poslední doby. Rozumnou zásadu, že bychom měli jíst více zeleniny a ovoce, dohnali její skalní vyznavači až do krajnosti. Žijí prakticky jenom na nich. Jde o extrémní vegetariány, respektive vitariány.
Vylučují z jídelníčku potraviny živočišného původu a ty, které jsou upravené při teplotě vyšší než 42 °C. Smí se tedy jíst ovoce, zelenina, semínka, oříšky, luštěniny a obiloviny, ale ty pouze naklíčené, nikoliv uvařené.
„Horlivým vyznavačům tohoto způsobu stravování hrozí nedostatek bílkovin a zdravých tuků typu omega-3 kyselin,“ upozorňuje doktorka Kunová.
„Ale také železa a vitamínu B12, což představuje riziko pro vznik chudokrevnosti. Deficit vápníku a vitamínu D zase snadno vyvolá osteoporózu, tedy řídnutí kostí. Raw dieta je zkrátka hodně jednostranná a není u ní snadné zajistit organismu dostatek všech důležitých živin.“
Paradoxní nedostatek vitamínů
Podle odbornice na výživu se také může stát, že radikální příznivce raw stravy začnou trápit zažívací potíže jako třeba nadýmání nebo průjmy. Vyvolá je přemíra vlákniny. Pokud jí konzumují víc než 60 gramů denně, tedy dvojnásobek doporučeného množství, způsobí to s velkou pravděpodobností i poruchu vstřebávání vitamínů a minerálních látek. Dalším problémem se může stát chronicky nízká hladina hodného HDL cholesterolu, protože v jídelníčku chybějí ryby a mořské plody.
Ale ne všechno je špatné. V poslední době se začaly objevovat restaurace a cukrárny, které propagují raw stravu. MUDr. Kunová doporučuje jejich návštěvu všem lidem.
Nápadité pokrmy, které tam nabízejí, je mohou inspirovat ke zpestření jídelníčku, vždyť k syrové stravě se nemusíme upnout stoprocentně. Většina z nás stále ještě jí málo ovoce a zeleniny. Chuťově vynikající jsou podle ní i některé raw dezerty. Třeba ty na bázi ořechů a kokosového tuku. Nabízejí je ve specializovaných cukrárnách. Bohužel ale obsahují spoustu kalorií.
Naservírujte si vítězství
Dietu, která vylučuje z jídelníčku lepek, nejvíc proslavil tenista Novak Djokovič a jeho bestseller Naservírujte si vítězství. Dal na doporučení doktora Igora Cetojeviče, podle kterého ho lepek dráždí, a omezil ve svém jídelníčku potraviny obsahující tyto bílkoviny. Trochu pak zhubl a prý se i lépe cítil. Je pravda, že se krátce nato stal světovou jedničkou a následující sezóna patřila k jeho nejúspěšnějším.
Potraviny obsahující lepek musí ze svého jídelníčku absolutně vyřadit lidé, které trápí celiakie. Vyvolávají totiž u nich chronický zánět střevní sliznice, průjmy, nevolnost, zvracení, zácpy, nadýmání, únavu a další problémy. Musí se proto vyhnout klasickému chlebu, pečivu nebo těstovinám a nahradit je bezlepkovými variantami.
Lepek číhá také v kečupu a ve zmrzlinách, do kterých se přidává zahušťovadlo, jež ho obsahuje. Lepek najdeme i v některých uzeninách, čokoládě nebo v pivu. Když se mu postižený člověk vyhne, jeho problémy zmizí.
Celiaků žije v populaci zhruba 1 až 2 %. Potraviny s lepkem však ve svém jídelníčku omezuje zhruba 25 % Američanů, 4 % Francouzů, 8 % Italů, 7 % Němců, 6 % Španělů atd. Někteří to dělají proto, aby zhubli, jiní se chtějí jen lépe cítit. Jde ale pouze o módu a subjektivní pocity. Racionální důvody doložené vědeckými výzkumy tento přístup nemá. Jinak je bezlepková dieta v podstatě neškodná.
Pokud lidé díky ní hubnou, tak obvykle proto, že jedí méně pečiva a příloh. „Když nahradí výrobky s lepkem bezlepkovými a jedí jich stejné množství, mohou dokonce přibrat,“ říká MUDr. Kunová.
Kde se dozvíte víc
Jestli vás zajímají názory odborníků na uvedené diety, podívejte se na www.fzv.cz a do vyhledávače napište jejich název. Nabídku pak proklikněte, najdete v ní zprávy z tiskových konferencí, na kterých o nich specialisté mluvili, ale i další materiály.
Internetová knihkupectví nabízejí o zmíněných dietách řadu publikací, ty je však pouze propagují, neuvádějí vedle výhod i nevýhody. O bezlepkové dietě tam obvykle najdete jen knihy určené celiakům.
„Potraviny vyrobené z rýže nebo z kukuřice, jako jsou třeba rýžové chleby, kukuřičné křupky nebo kaše, mají totiž vyšší glykemický index, a snáz tedy vyvolávají pocit hladu.“
