Mobily ovlivňují naši náladu, spánek i tělo

První mobilní telefon se u nás začal prodávat v září 1991. Jeho cena byla 60 tisíc korun a mohlo si jej dovolit pár vyvolených. Dnes, o 32 let později, přemýšlíme, zda mobil dítěti pořídit v první, nebo druhé třídě. Sami si nový kupujeme v průměru jednou za čtyři roky.

Zároveň řešíme zdravotní problémy a závislosti, které s nadužíváním telefonu souvisejí.

„Vysoce digitalizovaná doba s sebou přinesla novou fóbii – nomofobii. Ta v lidech vyvolává až úzkostný strach, že se jim mobilní telefon vybije, ztratí jej nebo se ocitnou na místě, kde telefonní signál vůbec není,“ popisuje Michal Šefc, psychoterapeut působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy.

V praxi se setkává i se závislostí na zařízení. „V tomto případě se jedná o nadměrné užívání i v situacích, kdy to není vhodné. Dalším příznakem bývá navyšování času stráveného na telefonu na úkor jiných oblastí života, jako jsou například osobní vztahy či pracovní povinnosti,“ upozorňuje.

Podle odborníků se problém může týkat až 53 % všech uživatelů chytrých telefonů. Varovné jsou výsledky britského průzkumu z roku 2013. Podle něj k takto závislým patří hlavně lidé kolem dvaceti let, přičemž věk se neustále snižuje. A české děti nejsou výjimkou.

Výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně po roce sledování dat zjistili, že dospívající od 13 do 17 let tráví s mobilním telefonem průměrně 4 hodiny a 11 minut denně.

Pokusit se problém vyřešit je tedy rozhodně na místě. Každý odborník sice posuzuje jednotlivé projevy závislosti na chytrém telefonu jinak, existují ale testy, které dokážou zjistit, zda se již jedná o diagnózu. Psychoterapeut se poté snaží s klientem rozklíčovat jeho motivaci k závislosti. Digitální technologie jsou sice nové, naše vzorce chování a myšlení však ne.

„Telefon nám něco bere, ale i dává, ať už jde o zábavu, odpočinek či zvednutí nálady. Většinu těchto pocitů však lze získat i zdravější cestou, ke které pomáháme klientovi se dostat.“

To se podle Michala Šefce často daří už jen díky tomu, že má závislý po boku někoho, kdo je mu oporou. Právě podpora druhého totiž k úspěšnému řešení duševních problémů významně přispívá.

Není ale náhoda, že je tak snadné závislosti na telefonu propadnout. „Aby designéři maximálně prodloužili dobu, kterou strávíme na svých zařízeních, manipulují s neurochemií našeho mozku způsoby, o nichž se ví, že vyvolávají návykové chování,“ upozorňuje vědecká novinářka Catherine Priceová.

Autorka knihy Jak se rozejít se svým telefonem konkrétně poukazuje na dopamin: „Tato chemická látka způsobí, že zažíváme vzrušení – a to my rádi. Navíc pokud nějaký prožitek soustavně působí vyplavování dopaminu, mozek si zapamatuje příčinu a účinek.“

Celé strategii nahrává i nepředvídatelnost. Nikdy nevíme, kdy narazíme na novou textovku, „lajk“, zajímavou novinku. „Ale jakmile se tak stane, díky dopaminu si mozek silně zapamatuje ten jeden úspěch a vrací se pro další,“ říká novinářka.

Stejně jako při hraní na automatech spouští každý zvuk a vibrace telefonu chemické reakce v našich mozcích. Ty nás odvádějí od toho, co děláme, a nutí nás mobil zkontrolovat.

Odborníci proto radí si v telefonu všechna upozornění, kromě hovorů, vypnout. Případně si vytvořit seznam několika e-mailů, o kterých vědět chceme. „Může se stát, že po vypnutí budete mít ještě větší tendenci ke kontrole telefonu. Možná půjde ale jen o abstinenční příznak, kdy doporučuji den dva počkat, než tlak zeslábne,“ vysvětluje Catherine Priceová.

Každou noc – dvě až tři hodiny předtím, než jdeme do postele – začne drobná žláza v mozku uvolňovat hormon melatonin. Ten dává tělu vědět, že je noc a my ospalí. Na rozdíl od denního světla. To je modré, zastavuje produkci melatoninu a my se díky němu cítíme bdělí.

Jenomže displej mobilního telefonu vyzařuje právě modré světlo. To je důvod, proč nás v noci nutí zůstat déle vzhůru a škodí pak i celkové kvalitě spánku. Pro oči je navíc modré světlo velmi vyčerpávající. Bylo prokázáno, že vyvolává fotochemické poškození sítnice a makuly neboli žluté skvrny na sítnici, kde je nejostřejší vidění. A to ve výsledku způsobuje oxidační stres očí.

Je tak velmi důležité modré světlo po setmění cíleně blokovat. Kromě odložení zařízení to lze jednoduše prostřednictvím nastavení na noční režim. Dají se využít i speciální brýle s filtrem modrého světla, na večer jsou určeny ty s blokací 80 % a více.

Pomáhají přesvědčit váš mozek, že je již tma, i když se díváte do telefonu nebo na televizi. Díky tomu nedojde k narušení tvorby melatoninu a docílíte lepšího usínání i hlubšího spánku.

Byl by div, kdyby se čas strávený na chytrém zařízení nepromítl i do naší tělesné konstituce. „Nejen neustálé sledování mobilu, ale i sedavý způsob života a práce na počítači formují páteř do shrbení. Odhadem 25 procent dospělých Čechů se už ani vědomě nedokáže narovnat,“ upozorňuje Iva Bílková z Fyziokliniky.

Shrbení se pak podřizuje celá geometrie těla. Špatná pozice hrudníku, krku a hlavy se odráží ve zkrácených svalech. Mění se tvar obratlů i kloubů a často je náš nesprávný postoj i příčinou neurologických potíží.

„V ordinaci se setkávám s lidmi se syndromem karpálního tunelu v souvislosti s přetěžováním zápěstí a ruky. Pozná se podle brnění ruky, oslabené motoriky prstů, tuhého zápěstí a otoků prstů. Předsunutá hlava a vadné držení těla mají zase vliv na vznik cervikokraniálního syndromu. Mezi jeho projevy patří bolesti krční páteře či hlavy, pískání v uších i bolesti dásní. Klienti také přicházejí s trápeními mezi lopatkami a v oblasti bederní páteře.“

Jak zjistit, že zdravotní problémy způsobuje právě mobilní telefon? Snadno. Vždy se vystupňují při užívání digitálního zařízení. „U mladých často stačí, když se projdou, změní polohu, a bolest zmizí nebo se výrazně zmírní. Horší je náprava u dospělých. Změnit pohybový stereotyp je pro jejich mozek těžší a obvykle vyžaduje speciální cvičení,“ vysvětluje Iva Bílková.

Odhazovat mobily napořád asi nikdo nebude, podstatné ale je, abychom věděli, co všechno nám způsobují. Podle fyzioterapeutky je důležité si uvědomit, že bolest sama nezmizí a občasné odložení telefonu situaci nevyřeší. „Ať už sedíme, nebo stojíme, měli bychom myslet na zdravé vzpřímení. Ženám radím, ať si představí, že mají krásný náhrdelník, a mužům zase, že nosí na hrudi metály.“

Tělo také ocení, když se občas protáhnete, změníte pozice. Při chůzi pak budete myslet na rozevřená ramena a napřímení páteře, jako by vás někdo vytahoval vzhůru jako loutku. Zkušená odbornice upozorňuje také na neustále předsunutou bradu: „Jak se lidé snaží mžourat na malou obrazovku, stále více k ní naklánějí hlavu. Jenže každý centimetr, o který je hlava předsunuta od svého přirozeného ideálu, znamená o 8 kilogramů větší zátěž na trapézové svaly!“

Při používání mobilního telefonu je proto dobré si občas lehnout na břicho. Kompenzuje se tak obvyklé shrbení v sedu. V případě větších bolestí fyzioterapeut obvykle dokáže zjistit, proč nás určitý pohyb trápí, a určí potřebnou terapii.

„Možností k cílené nápravě je spousta. Na uvolnění ztuhlých svalů je například výborná aplikace radikální rázové vlny, v případě ischemických zánětů urychluje léčbu na buněčné úrovni fokusová rázová vlna,“ uvádí Bílková. Uzdravení se však neobejde bez dodržování doporučení i mimo ordinaci.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Kniha: Jak se rozejít se svým telefonem - Catherine Price