Mladík trpí poruchou příjmu potravy, přesto dokázal zhubnout. Pomáhá mu posilování

Beau začal přibírat v 11 letech poté, co se jeho rodiče rozvedli a on musel změnit základní školu. Sám pro deník Daily Mail přiznal, že svůj žal začal utápět v jídle. Nejvíce jedl dortíky, krekry, sušenky a samozřejmě také jídlo z fast foodů.

Bohužel se to nezměnilo ani po nástupu na střední školu, a to i přesto, že se aktivně zapojoval do školních aktivit. Mimo jiné například zpíval ve sboru a hrál americký fotbal.

„Fotbal miluju, pro svou funkci ve hře se mi hodilo být velký, takže moje tehdejší váha skoro 130 kilo vlastně ničemu nepřekážela, spíš naopak.“

Bohužel velmi brzy si začal uvědomovat, že jeho váha je výhodou snad jen při hře, nicméně v praktickém životě znamená spoustu problémů. Proto začal mladý muž hrát basketbal, aby získal alespoň nějakou formu pohybu. Kombinací pohybu a stravy dokázal zhubnout 20 kilo, dalších téměř deset kilo do maturity. Následoval nástup na vysokou školu.

Po nástupu na vysokou školu se Beau stále věnoval cvičení. Pak ale přišel okamžik, kdy se spatřil vyfocený ve školní ročence. Tehdy se naprosto nepochopitelně vzdal veškeré snahy a začal se opět přejídat bez toho, aby se věnoval sportu. Většinou se mu dietu dařilo držet v týdnu, ovšem o víkendech se stravoval pouze ve fast foodech.

„Začal jsem běhat 5 kilometrů denně, chodit do posilovny a také jsem začal jíst zhruba 1000 kalorií denně. To jsem držel od pondělí do pátku. Jakmile jsem ale dojel na víkend domů, za den jsem snědl i 4000 kalorií. Proto jsem začal zase přibírat.“

Toho si nemohli nevšimnout jeho rodiče, tatínek dokonce doporučil konzultaci s osobním trenérem. Až teprve poté si Beau uvědomil, že na vině je především jeho nezdravý vztah nejen k jídlu, ale i k cvičení.

„Začal jsem jíst sedmkrát denně, posilovat, a hlavně, co je nejvíc důležité, přestal jsem se přejídat,“ říká mladý muž s dnes už dokonale vyrýsovaným tělem. Zdravý životní styl se pro něj stal samozřejmostí.

Sám udává, že proto, aby se udržel v kondici, chodí každou neděli do supermarketu, kde si nakoupí jídlo na celý týden a potom jej následně zpracovává, aby se tak vyhnul případnému hřešení.

„Když už mám jídlo připravené, tak mě ani nenapadne objednat si pizzu nebo čínské jídlo.“

Také chodí brzy ráno cvičit, aby měl příjemný a motivační start do nového dne. Jeho vytyčeným cílem je amatérská kulturistika, čemuž podléhá i jeho velmi striktní jídelníček.

„Lhal bych, kdybych řekl, že jsem úplně v pohodě. Stále bojuju se svou psychikou a pošramoceným vztahem k jídlu. Nikdy jsem se ale necítil lépe a také jsem sebevědomější než kdy předtím.“