Článek
Podle údajů Světové zdravotnické organizace WHO na světě žijí asi tři milióny lidí s melanomem a ročně onemocní dalších 200 tisíc. Předloni byl příčinou téměř 60 tisíc úmrtí.
Někoho možná překvapí, že melanom je hrozbou především pro muže. Ženy si sice na svůj vzhled a módní barvu pokožky potrpí nesrovnatelně více, jsou ale také mnohem pečlivější v péči o sebe. Muži bývají v tomto smyslu „nad věcí“ – ke své škodě.
Rakovina kůže je u obou pohlaví víceméně stejně četná, ale tragicky končící melanom postihuje muže s pravděpodobností o 70 procent vyšší, než je totéž riziko u žen.
A zatímco úmrtnost u žen dlouhodobě stagnuje, u mužů narůstá – za posledních 40 let se podle francouzské statistiky zvedla o 185 procent mezi muži a „jen“ o 55 procent mezi ženami.
Hloupí mladíci a líní senioři
Předloňská francouzská studie poprvé ukázala, které věkové skupiny mužů jsou nejohroženější. Výsledek je celkem logický – mladí frajeři stejně jako staří pánové si starosti nedělají. Ti první proto, aby byli „in“, ti druzí už zřejmě na opatrnost rezignovali.
Průzkum mezi 2215 francouzskými muži ukázal, že nejmenší povědomí o souvislosti slunečního UV záření a melanomu mají muži do 20 let věku a senioři nad 64. Stejně tak netuší, jak se proti nebezpečí mají účinně chránit – v jejich výbavě na léto opalovací krémy a klobouky figurují minimálně.
Ano, klobouky a další přímé zábrany proti slunečním paprskům, protože ani ochranné krémy s nejvyšším faktorem nejsou samospasitelné. Nejde jen o to, že prakticky žádný nechrání před paprsky UVA, které představují přes 90 procent celkového ultrafialového záření a způsobují hloubkové poškození kůže, ale jen před UVB, zodpovědným za tvorbu pigmentu a spálení.
Stovka je nanic
Číslovka ochranného faktoru (SPF) se populárně vysvětluje jako údaj, kolikrát déle můžeme být na slunci bez rizika poškození nebo spálení, než kdybychom opalovací přípravek nepoužili.
Vyšší číslo by tedy mělo znamenat delší „bezpečí“, ale dermatologové upozorňují, že žádný z ochranných přípravků neposkytuje plnou, a už vůbec ne trvalou ochranu. Běžná účinnost správně naneseného krému (cca 2 ml na centimetr čtvereční) je kolem dvou hodin, poté přestává chránit a ošetření je třeba opakovat.
Mezi dermatology a kosmetickými firmami se vede tichá válka o smyslu přípravků s extrémně vysokým ochranným faktorem. Podle výzkumů SPF 15 zastaví 97 % UV záření, SPF 50 ho eliminuje z 98 % a „stovka“ jen o zlomky procenta víc, je ale podstatně dražší. Ta by se podle EU tedy už neměla vyrábět.
Dámy, pozor na nohy!
Další chybou je místo, kde se lidé chrání. Většinou si ve snaze zabránit spálení pokožky mažou záda a ramena, hruď a obličej. Vypadá to logicky, ale nekoreluje to s nejčastějším výskytem melanomu.
Rakovina kůže postihuje ženy a muže na odlišných místech. Trup je nejrizikovějším u mužů (podle amerických statistik 37 procent případů), ale zdaleka ne tolik u žen (17 %), těm melanom hrozí zejména na nohou (42 %), rukou (21 %) a v obličeji (14 %). Pro muže je druhá nejohroženější hlava (22 %), pak paže (17 %) a nohy (15 %).
Ani správně nanesený prostředek s vysokým SPF ale riziko vzniku melanomu neodstraní, jak potvrdila například studie britské nadace Cancer Research, publikovaná v červnu roku 2014 v časopise Nature. Pokusné myši, geneticky predisponované pro rozvoj melanomu, vědci před vystavením slunečním paprskům chránili ošetřením krémem s ochranným faktorem 50. Na pokožku zvířat tedy dopadala pouhá dvě procenta normální dávky UV záření. Přesto se u nich melanom objevil, byť to trvalo o třetinu času déle než u kontrolní, nechráněné skupiny myší.
UV odzbrojuje
Výzkum současně ukázal, jak UV paprsky vlastně pokožce škodí. Naše pokožka obsahuje hnědý až černý pigment melanin, který chrání organismus před poškozením světlem. Pigment je produkován speciálními buňkami, melanocyty, které se aktivují zejména při vystavení UV záření, kdy hrozí akutní poškození DNA, přičemž ho dokáže neutralizovat až z 99 procent. Nahromaděním ochranného pigmentu vzniká ono žádané opálení.
„Ultrafialové záření působí právě na ty geny, které mají chránit před jeho účinky,“ uvedl Richard Marais z univerzity v Manchesteru.
Nikdo neví všechno
Příliš intenzívní UV záření mění DNA právě v těch genech, které tvorbu melaninu řídí. Doslova náš organismus odzbrojuje. Proces ale není stále objasněn dostatečně. Statistiky ukazují, že i když je souvislost mezi UV zářením a melanomem evidentní, populace s vyšším podílem pigmentu v kůži jsou tímto nádorem postihovány významně méně.
Vědci se neshodnou také v tom, která strategie je pro snadno se opalující lidi výhodnější: zda se mají chránit prostředky s vysokým SPF a snažit se vyhnout opálení, nebo naopak dovolit, aby jim pokožka ztmavla a svěřit se přirozenému obrannému mechanismu organismu.
„Považujeme za velmi důležité zjištění, že ani vysoký SPF pokožku neochrání, a proto naléhavě doporučujeme chránit se před nejsilnějším UV zářením kromě kosmetiky i dalšími prostředky – pokrývkou hlavy, oblečením nebo prostě vyhýbáním se přímému slunci,“ upozornil Marais.
Jde to i bez slunka
Pro ty, kteří se bez bronzové pokožky neobejdou, možná ale svítá. Časopis Cell publikoval studii o působení látky, která produkci melaninu stimuluje bez potřeby přímého slunečního světla, tedy bez vystavení riziku vzniku rakoviny kůže. Látka ale zatím prošla jen testy na myších a na laboratorních kulturách pokožky.
„Nejde o žádné umělé opálení, je to opravdové, skutečné, prostě jenom bez slunce,“ reagoval na reakci britských médií, která objev překřtila na „falešné opálení“, vedoucí vědeckého týmu David Fisher ze Všeobecné nemocnice v Manchesteru.
Reakci lidské pokožky na expozici slunečnímu záření s UV složkou, tedy produkci melaninu, aktivuje gen MITF. Tentýž mechanismus ale dokáže nastartovat i enzym označovaný jako inhibitor SIK. V experimentu změnily ryšavé laboratorní myši do dvou dnů po aplikaci inhibitoru barvu na téměř černou, která vydržela několik dní a spolehlivě je chránila před spálením a vznikem melanomu. Rovněž pokožková tkáň v Petriho miskách po aplikaci ztmavla.
Toto „opálení“ přetrvalo asi týden, tedy stejně jako to vyvolané opalováním. Pak se svrchní vrstva tkáně sloupla, stejně jako u lidské pokožky. Experiment nedoprovázely ani u tkáně, ani u myší žádné vedlejší efekty.
Trochu dvojsečná kouzelná hůlka
„Nejde o kouzelnou hůlku, je to další možnost ochrany,“ upozornil Fisher. „Ochranná kosmetika je nesmírně důležitá. Chrání před poškozením pokožky UV zářením, ale jistotu ochrany před melanomem bohužel nedává. Náš objev usnadní život těm, kteří se místo opálení hned spálí.“
Problémem se ale ukazuje skutečnost, že SIK je rovněž inhibitorem nádorového bujení. Posílení tvorby pigmentu touto cestou tak na jedné straně riziko melanomu snižuje, ale vyřazení jednoho z protirakovinných mechanismů obranný efekt zpochybňuje.
Jediným řešením je podle Fishera kombinace prostředků – vysoký faktor SPF, vyhýbání se přímému slunci a SIK používat až jako poslední prostředek při mimořádně vysokém UV indexu.
