Hlavní obsah

Minerály, které hrají klíčovou roli při udržování hladiny krevního tlaku

Aktualizováno

Vápník, hořčík a draslík patří mezi nejdůležitější minerály, které pomáhají kontrolovat krevní tlak. Hladiny těchto minerálů je přitom velmi snadné zjistit pomocí krevního testu. Pokud je jich v krvi nedostatek, dotyčnému hrozí, že ho začne trápit vysoký krevní tlak, ale i další potíže. Podle odborníků je nejlepší získat dostatek těchto minerálů z potravy a jen v případě nějakého onemocnění sáhnout po doplňcích stravy.

Foto: Profimedia.cz

Vápník, hořčík a draslík patří mezi nejdůležitější minerály, které pomáhají kontrolovat krevní tlak

Článek

Jak vápník ovlivňuje krevní tlak?

Vápník je nejhojnějším minerálem v těle, které ho potřebuje k budování a udržování silných kostí a také k provádění mnoha důležitých funkcí, včetně stahování a rozšiřování krevních cév a stahování srdečního svalu. Pomáhá také při srážení krve a vylučování hormonů, jež ovlivňují mnoho funkcí v těle. Vápník potřebují i svaly, aby se mohly pohybovat, a také nervy, aby mohly přenášet informace mezi mozkem a každou částí těla.

Téměř veškerý vápník v těle je uložen v kostech a zubech, což jim dodává strukturu a tvrdost.

Množství vápníku, které bychom měli každý den přijmout přitom závisí na mnoha faktorech, včetně věku.

Neléčený vysoký krevní tlak může zvýšit riziko demence až o 60 %. Zejména u mladých

Zdraví

Doporučené denní množství vápníku:

Dospělí ve věku 19 až 50 let: 1 000 mg denně

Ženy ve věku 51 až 70 let: 1 200 mg denně

Muži ve věku 51 až 70 let: 1 000 mg denně

Zdroje vápníku

  • Mléko
  • Jogurt
  • Sýr
  • Konzervované sardinky
  • Losos (s kostmi)
  • Zelenina jako kapusta, brokolice či čínské zelí

Aby se vápník v těle dobře vstřebával, potřebuje k tomu i dostatek vitaminu D.

Pokud nepřijímáte dostatek vápníku, projevit se to může nejen na vysokém krevním tlaku, ale i na nedostatečné hustotě kostí, což vede ke zlomeninám.

Draslík a jeho vliv na krevní tlak

Draslík se podílí na stabilitě vnitřního prostředí, nezbytného prakticky pro jakékoliv funkce probíhající v živém organismu. Potřebujeme ho pro správnou funkci nervového a svalového systému, ale také k udržení normálního krevního tlaku.

Hladina draslíku v krvi je přísně regulována pomocí ledvin. Nízká hladina draslíku v krvi bývá spojena s hypertenzí, která je o to horší, pokud člověk současně konzumuje příliš mnoho sodíku (soli). Pokud tělu dodáme draslík, dojde k poklesu krevního tlaku, protože dojde k vyloučení sodíku močí, a zároveň dojde ke zvýšené vazodilataci (rozšíření cév), a tedy i ke snížení objemu krve. Nedostatek draslíku pak může vést i k vyššímu riziku ledvinových kamenů, svalové slabosti, únavě a zácpě.

U draslíku je bohužel zrádné, že na náš organismus má negativní vliv jak jeho příliš nízká hladina, tak ta příliš vysoká. Obě hladiny například mohou způsobit poruchy srdečního rytmu a v závažných případech i selhání srdce.

Nadbytek draslíku můžeme pociťovat i jako brnění v končetinách, pocity slabosti, někdy se objevuje i zvracení a průjmy.

Doporučené denní množství draslíku:

Dospělé ženy: 2 600 mg denně

Dospělí muži: 3 400 mg denně

Děti: 1600 mg denně

Těhotné a kojící ženy často potřebují přijmout denně vyšší dávku draslíku než ostatní ženy. Vždy ale záleží na doporučení lékaře.

Zvýšené množství draslíku je dobré doplnit při užívání diuretik, při průjmu a zvýšeném pocení.

Zdroje draslíku

  • ovoce (včetně sušených meruněk, sušených švestek, rozinek a banánů)
  • pomerančový džus
  • zelenina (brambory, špenát, rajčata a brokolice)
  • luštěniny – čočka, fazole, sójové boby
  • ořechy
  • mléko
  • jogurt
  • maso (včetně drůbeže a ryb)

Hořčík a jeho vliv na krevní tlak

Hořčík ovlivňuje 80 % biochemických procesů v těle a umožňuje tři stovky enzymatických reakcí v těle, včetně syntézy bílkovin, svalové a nervové funkce a kontroly glukózy v krvi.

Jeho účinek na kardiovaskulární systém je podobný jako u draslíku. Hořčík i draslík hrají důležitou roli ve vedení elektrických impulzů v srdci a v nervovém systému.

Hořčík je klíčovým minerálem pro dobré zdraví i duševní pohodu

Zdraví

Nedostatek hořčíku v krvi se nejčastěji projevuje křečemi, ztrátou chuti k jídlu, nevolností, únavou a slabostí. Nejčastěji za tím stojí nedostatečný příjem hořčíku potravou, ale i nadměrné ztráty v důsledku nemoci, léků či alkoholismu.

Doporučené denní množství hořčíku:

Dospělé ženy: 310 až 360 mg denně

Dospělí muži: 400 až 420 mg denně

Těhotným někdy může být doporučeno zvýšit příjem hořčíku.

Zdroje hořčíku

  • luštěniny
  • ořechy
  • semena
  • celá zrna
  • zelená listová zelenina (včetně špenátu)
  • obohacené potraviny, jako jsou snídaňové cereálie
  • mléko
  • jogurt
  • některé další mléčné výrobky

Když při chůzi do kopce lapáte po dechu, nemusí jít o špatnou kondičku

Zdraví

Sůl může mít na lidské zdraví horší dopady než cukr

Zdraví

Může se vám hodit na Zboží.cz: Doplňky stravy: Vápník, Draslík, Hořčík

Výběr článků

Načítám