Článek
Jak vápník ovlivňuje krevní tlak?
Vápník je nejhojnějším minerálem v těle, které ho potřebuje k budování a udržování silných kostí a také k provádění mnoha důležitých funkcí, včetně stahování a rozšiřování krevních cév a stahování srdečního svalu. Pomáhá také při srážení krve a vylučování hormonů, jež ovlivňují mnoho funkcí v těle. Vápník potřebují i svaly, aby se mohly pohybovat, a také nervy, aby mohly přenášet informace mezi mozkem a každou částí těla.
Téměř veškerý vápník v těle je uložen v kostech a zubech, což jim dodává strukturu a tvrdost.
Množství vápníku, které bychom měli každý den přijmout přitom závisí na mnoha faktorech, včetně věku.
Neléčený vysoký krevní tlak může zvýšit riziko demence až o 60 %. Zejména u mladých
Doporučené denní množství vápníku:
Dospělí ve věku 19 až 50 let: 1 000 mg denně
Ženy ve věku 51 až 70 let: 1 200 mg denně
Muži ve věku 51 až 70 let: 1 000 mg denně
Zdroje vápníku
- Mléko
- Jogurt
- Sýr
- Konzervované sardinky
- Losos (s kostmi)
- Zelenina jako kapusta, brokolice či čínské zelí
Aby se vápník v těle dobře vstřebával, potřebuje k tomu i dostatek vitaminu D.
Pokud nepřijímáte dostatek vápníku, projevit se to může nejen na vysokém krevním tlaku, ale i na nedostatečné hustotě kostí, což vede ke zlomeninám.
Draslík a jeho vliv na krevní tlak
Draslík se podílí na stabilitě vnitřního prostředí, nezbytného prakticky pro jakékoliv funkce probíhající v živém organismu. Potřebujeme ho pro správnou funkci nervového a svalového systému, ale také k udržení normálního krevního tlaku.
Hladina draslíku v krvi je přísně regulována pomocí ledvin. Nízká hladina draslíku v krvi bývá spojena s hypertenzí, která je o to horší, pokud člověk současně konzumuje příliš mnoho sodíku (soli). Pokud tělu dodáme draslík, dojde k poklesu krevního tlaku, protože dojde k vyloučení sodíku močí, a zároveň dojde ke zvýšené vazodilataci (rozšíření cév), a tedy i ke snížení objemu krve. Nedostatek draslíku pak může vést i k vyššímu riziku ledvinových kamenů, svalové slabosti, únavě a zácpě.
U draslíku je bohužel zrádné, že na náš organismus má negativní vliv jak jeho příliš nízká hladina, tak ta příliš vysoká. Obě hladiny například mohou způsobit poruchy srdečního rytmu a v závažných případech i selhání srdce.
Nadbytek draslíku můžeme pociťovat i jako brnění v končetinách, pocity slabosti, někdy se objevuje i zvracení a průjmy.
Doporučené denní množství draslíku:
Dospělé ženy: 2 600 mg denně
Dospělí muži: 3 400 mg denně
Děti: 1600 mg denně
Těhotné a kojící ženy často potřebují přijmout denně vyšší dávku draslíku než ostatní ženy. Vždy ale záleží na doporučení lékaře.
Zvýšené množství draslíku je dobré doplnit při užívání diuretik, při průjmu a zvýšeném pocení.
Zdroje draslíku
- ovoce (včetně sušených meruněk, sušených švestek, rozinek a banánů)
- pomerančový džus
- zelenina (brambory, špenát, rajčata a brokolice)
- luštěniny – čočka, fazole, sójové boby
- ořechy
- mléko
- jogurt
- maso (včetně drůbeže a ryb)
Hořčík a jeho vliv na krevní tlak
Hořčík ovlivňuje 80 % biochemických procesů v těle a umožňuje tři stovky enzymatických reakcí v těle, včetně syntézy bílkovin, svalové a nervové funkce a kontroly glukózy v krvi.
Jeho účinek na kardiovaskulární systém je podobný jako u draslíku. Hořčík i draslík hrají důležitou roli ve vedení elektrických impulzů v srdci a v nervovém systému.
Hořčík je klíčovým minerálem pro dobré zdraví i duševní pohodu
Nedostatek hořčíku v krvi se nejčastěji projevuje křečemi, ztrátou chuti k jídlu, nevolností, únavou a slabostí. Nejčastěji za tím stojí nedostatečný příjem hořčíku potravou, ale i nadměrné ztráty v důsledku nemoci, léků či alkoholismu.
Doporučené denní množství hořčíku:
Dospělé ženy: 310 až 360 mg denně
Dospělí muži: 400 až 420 mg denně
Těhotným někdy může být doporučeno zvýšit příjem hořčíku.
Zdroje hořčíku
- luštěniny
- ořechy
- semena
- celá zrna
- zelená listová zelenina (včetně špenátu)
- obohacené potraviny, jako jsou snídaňové cereálie
- mléko
- jogurt
- některé další mléčné výrobky