Hlavní obsah

Mileniálové jsou častěji osamělí, vyhořelí a deprimovaní než jiné generace

Rychlý životní styl, vysoké ambice a pracovní vytížení i neustálý stres si vybírají na lidech narozených na konci milénia svou daň. Podle zprávy společnosti Blue Cross Blue Shield patří mezi deset největších zdravotních problémů mileniálů deprese. Její výskyt navíc u této generace neustále roste, od roku 2013 se zvýšil o 47 %.

Foto: Profimedia.cz

Mezi deset největších zdravotních problémů mileniálů patří deprese.

Článek

Nejvýraznějším projevem je přetrvávající špatná nálada, hluboký smutek nebo pocity zoufalství. Stále větší počet mladých dospělých umírá „smrtí ze zoufalství“, tedy v souvislosti s drogami, alkoholem nebo sebevraždou.

Fyzické a duševní zdraví mileniálů se také zhoršuje s věkem rychleji než u předchozí generace X.

Kdo patří mezi mileniály
Občas se jim také říká generace Y, protože následují generaci X. Mělo by se jednat o jedince narozené v letech 1982–2000 nebo také o ty, kteří na prahu milénia maturovali a dospěli.

Co tuto generaci nejvíce ohrožuje?  

Podle odborníků jsou to finanční dluhy, velká konzumace sociálních médií, neustálé napojení na pracovní prostředí i větší pracovní zátěž.

Kromě toho jsou mladí dospělí náchylnější k rizikovému chování a velmi často žijí ve vysoce stresovém prostředí.

Velkou roli z pohledu špatné psychiky u mileniálů sehrála i pandemie. V období lockdownů se výskyt depresí, úzkostných poruch a sebevražd zvýšil až trojnásobně, mezi nejvíce zasažené skupiny přitom patří právě mladí lidé. V současnosti může mít podobně nepříznivý dopad na psychiku i probíhající válka na Ukrajině.

Duševní zdraví navíc úzce souvisí s tím fyzickým. Pokud má jedinec psychický problém, hrozí mu mnohem častěji i vznik chronického onemocnění.

Co jim může pomoci?

„Abychom se cítili dobře, musí se dobře cítit i naše tělo. To znamená, že bychom měli dostatečně spát, ale také cvičit a obecně dodržovat zásady zdravého životního stylu. Důležité je však také umět odpočívat a mít vyhrazený čas na relaxaci či meditaci,“ radí psycholožka Markéta Jankovská.

Pomoci může i vyvážená strava, pravidelný pohyb a odpočinek. Jedním ze způsobů, jak zklidnit tělo a roztěkanou mysl, může být meditace. Tato staletími prověřená technika nejenže dokáže snížit hladinu stresového hormonu kortizolu, ale také zlepšuje kvalitu spánku, pomáhá při úzkosti a depresi, posiluje imunitní systém a má mnohé další přínosy.

Meditaci se stačí věnovat několik minut denně, ideálně hned ráno po probuzení, nebo před spaním.

„V dnešním uspěchaném světě může být pravidelná meditace jednou z mála chvil, kdy se můžeme během dne zastavit a zeptat se sami sebe, jak se vlastně cítíme. Ideální je zařadit ji do své běžné denní rutiny jako třeba čistění zubů,“ zdůrazňuje Jankovská.

Tomu se věnuje i meditační technika mindfulness, která učí soustředit se na okamžik, který je teď a tady a nenechat mysl ani emoce přeskakovat do minulosti nebo do budoucnosti.

„Takové cvičení nemusí nutně probíhat v hlubokém meditačním stavu, ale také ve všednostech každodenního života. Trénovat lze například při jídle či čištění zubů tak, že je plná soustředěnost věnována právě těmto činnostem,“ vysvětluje koučka Magdaléna Prunerová.

K tomu, abychom se tuto techniku naučili, nepotřebujeme žádná složitá školení ani kurzy. Dnešní technologická doba nabízí mnoho možností – jednou z nich je i speciální meditační aplikace jako např. Calmio, která umožňuje meditovat téměř kdykoliv a kdekoliv.

Pomoci mohou i nejrůznější dechové techniky, které můžete zvládnout i s pomocí chytrých hodinek, které vás dokážou upozornit i na čas vhodný nejen pro dechové cvičení, ale i pro meditaci.

Výběr článků

Načítám