Melanom je nejagresivnějším typem rakoviny, nepodceňujte kontrolu pigmentových znamének

Maligní melanom je nádor, který vychází z pigmentotvorných buněk. Na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Svou roli zde sehrává ale i genetika.

Až polovina ze všech melanomů vzniká na podkladu pigmentového znaménka. Proto je tak důležité pravidelně kontrolovat kůži celého těla a sledovat veškeré změny svých znamének. Mnozí lidé si myslí, že riziková jsou pouze taková znaménka, která svědí, krvácejí nebo mokvají. Ve skutečnosti se jedná již o pozdní příznaky zhoubného melanomu a k lékaři je zapotřebí přijít dříve.

Někdy se melanom může začít ale i libovolně tvořit na zdravé pokožce bez znamének. Barevná skvrna se pozvolně zvětší a začne i přibývat na tloušťce. Pokud není melanom včas odstraněn, může začít prorůstat hlouběji a zakládat metastázy v jiných orgánech. Nejčastěji se jedná o dceřiná ložiska v kůži, lymfatických uzlinách, ale také v mozku, střevech a v plicích.

Vždy je tedy lepší neotálet a včas vyhledat dermatologa. „Preventivní prohlídka nebolí a je lépe 100x vyšetřit zbytečně, než jednou pozdě. Už při tloušťce 1 mm melanom zakládá dceřiná ložiska jinde po těle (metastázy) a v té době již je zpravidla nevyléčitelný. Zatímco do tloušťky 1 mm stačí k úplnému vyléčení znaménko prostě jen vyříznout. Pravidelnou kontrolu znamének dermatologem by měl každý absolvovat minimálně jednou ročně,” vysvětluje dermatoložka Tereza Gabryšová z Kliniky Yes Visage.

Podezřelá znaménka mají z 50 % hnědou barvu, mají rozpité okraje, průměr větší než půl centimetru nebo jsou vystouplá nad povrch kůže.

„Zbylé nádory mohou být ve tvaru uzlíku a jejich barva může být i růžová, modrá, černá či kombinace těchto barev. Často jsou proto nádory zaměňovány za bradavici nebo modřinu,” upozorňuje dermatolog a ředitel pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

U mužů se tyto nádory nejčastěji nacházejí na trupu, zátylku či skrytě v oblasti vlasů, u žen na nohou.

1. Povrchově se šířící maligní melanom

Patří k nejčastějším typům melanomu. Tvoří zhruba 65 % těchto nádorů. Roste nejprve povrchově, až v pozdější fázi začne pronikat také do hlubších vrstev kůže. Na kůži se takový růst projevuje vytvořením hrbolku na tmavě hnědé až černé plošce.

2. Nodulární melanom

Pro něj je charakteristický již od počátku patrný hrbol vyvýšený nad okolní kůži, který také signalizuje, že nádor prorůstá do větší hloubky kůže. Tvoří zhruba 20 % všech melanomů.

3. Lentigo maligna melanom

Vzniká na kůži s patrnými známkami poškození slunečním zářením. Jedná se o plošná ložiska, na nichž se střídají světlejší a tmavší odstíny hnědé barvy. Setkáváme se s ním nejčastěji u starších osob.

4. Akrolentiginózní melanom

Akrolentiginózní melanom je forma, která vzniká především na periferních partiích lidského těla, typicky na ploskách či dlaních nebo pod nehty. Je záludná v tom, že může zpočátku vypadat jako bradavice, modřina či mozol. Diagnosticky pomůže, když pigmentová změna vyrůstá z oblasti pod nehtem do okolního nehtového valu.

Kožní nádory ale nejsou jen melanomy. K těm nejčastějším, avšak méně známým, patří basaliom a spinaliom. Jde o nemelanomové kožní nádory, nemají tedy typické hnědé zbarvení.

Nejvíce se vyskytuje basaliom. Ten vypadá jako lesklý světlý uzlík či hrbolek na kůži. Místně infiltruje tkáň, ale nemá naštěstí sklon k metastázování – nešíří se do dalších částí těla. Jeho léčba je tak poměrně úspěšná.

Spinaliom již metastázuje častěji a je tak nebezpečnější. Navíc může růst způsobem, při kterém má destruktivní účinky na okolní tkáň.

Spálení pokožky velmi významně zvyšuje riziko vzniku rakoviny, přičemž stačí již pouhé jedno spálení, aby vlivem UV paprsků došlo k mutaci kožních buněk a vzniku nádoru. Každým opakovaným poškozením kůže UV paprsky přitom riziko rakoviny vzrůstá. Nádor jako takový se přitom nemusí objevit hned, může to trvat i několik let.

Proto je tak důležité chránit svou pokožku před nebezpečným UV zářením, a to i během jarních dní. Pocitově se může zdát, že slunce nemá takovou sílu jako v létě, ale opak je pravdou. Ultrafialové paprsky jsou nebezpečné i ve chvíli, kdy je zatažená obloha. Slunce totiž opaluje i přes mraky.

Přestože je kůže vybavena ochrannými mechanismy, které dokážou pokožku před nebezpečnými UV filtry samy chránit, jako je přirozené zhnědnutí kůže při postupném opalování či zesilování rohové vrstvy kůže, při delším pobytu na slunci je zapotřebí používat i další ochranné prostředky, které mají obsahovat jak UVA, tak UVB filtry.

U včasně zachycených nádorů kůže (I. a IIa. stádia) stačí jejich vyjmutí a již není zapotřebí žádná onkologická léčba.

Ve stádiu IIb. a III. je kromě vyjmutí nádoru podávána po dobu 1-2 let tzv. adjuvantní imunoterapie. Lidem je podáván interferon alfa, což je látka, která je tvořena v malém množství buňkami imunitního systému a tím, že navýšíme její množství v krvi, výrazně podpoříme vlastní obranyschopnost organismu a nasměrujeme ji proti nádorovým buňkám, které by se mohly šířit do tkání.

Ve III. stádiu je pak ještě možná léčba ozářením, kryoterapií, odpařením ložiska kožní metastázy CO2 laserem, léčba cytostatik či vyjmutí mízních uzlin postižené spádové oblasti.

Nemocní ve IV. stádiu jsou léčeni podle typu postiženého orgánu, stavu nemocného a dalších kritérií chirurgicky, ozářením, chemoterapií cytostatiky či  imunoterapií. I v této oblasti moderní medicína zaznamenala skutečně velké pokroky, které dávají řadě nemocným naděje na plnohodnotný život, nicméně ani tato léčba není všemocná. Stále u nás na rakovinu kůže zemře 400 lidí ročně.