Článek
Jakmile dostaneme akutní rýmu, zanítí se nám sliznice přímo v nose, ale zároveň také ve vedlejších nosních dutinách, kam tyto sliznice přesahují. S tímto běžným zánětem si však naše imunita obvykle brzy poradí.
Praktický lékař nám při tomto nekomplikovaném průběhu doporučí klid v teple, dostatek vhodných tekutin a to, abychom příznaky typu horečky nebo rýmy mírnili běžnými léky.
Čím dřív a důsledněji naordinujeme našemu organismu tuto jednoduchou léčbu, tím lépe. Na nepříjemné doprovodné příznaky, jako je ucpaný nos, můžeme použít přípravky s mořskou vodou nebo Vincentkou, které koupíme v lékárně. Na silně ucpaný nos lze koupit nosní kapky, které ho pomáhají uvolnit.
Nachlazení a zánět často také provázejí zvýšené teploty nebo horečky, které snižujeme např. léky s kyselinou acetylsalicylovou nebo s paracetamolem, ale někteří pacienti teplotu mít nemusejí. Jejich imunita reaguje jinak.
Devět bylinkových tipů proti nastuzení
Klid a léčba příznaků jsou důležité proto, že se infekce může nejen zhoršit, ale i rozšířit do dolních cest dýchacích. Pacientovi pak hrozí zánět průdušek nebo i plic, které musí řešit lékař a jejichž léčba si vyžádá daleko více času.
Kdy jít k lékaři
Akutní rýmu obvykle vyvolá virová infekce, která může přejít v nákazu bakteriální. Poznáme to většinou tak, že hlen, který vysmrkáváme, přestane být vodnatý, zhoustne a změní barvu.
A s tím už si naše imunita neporadí tak snadno jako s „prostou“, nekomplikovanou rýmou.
Kdy nemá smysl otálet
- Pokud se náš stav při rýmě nezlepší po deseti a více dnech a nepomáhají nosní kapky a spreje.
- Neustupují teploty (často vysoké), bolesti hlavy a vysmrkáváme zhnisaný hlen (žlutý až zelený).
„Dříve jsme na tyto záněty často předepisovali antibiotika,“ říká Roman Michálek, specialista ORL z Pardubické nemocnice.
„Dnes je používáme spíš jako záchrannou brzdu, když se stav pacienta nelepší nebo zhoršuje. Na zánět v nosních i vedlejších nosních dutinách, tedy na rinosinusitidu, můžeme totiž použít místně působící kortikoidy ve spreji. Dokážou ho výrazně tlumit, aniž by se vstřebávaly do těla.“
Jak snadněji usnout, když vás trápí kašel a rýma
Na ORL vás vyšetří přesněji
Praktický lékař obvykle rozhoduje o další léčbě podle toho, jak naléhavé jsou naše příznaky.
Pokud se náš stav nelepší nebo hrozí komplikace, pošle nás za ORL specialistou (nosní, ušní, krční). Na ORL však můžeme jít i sami bez doporučení.
Varovat nás mají:
- silné až kruté bolesti hlavy, které se zhoršují v předklonu a po ránu, kdy jsou sliznice překrvené, protože jsme v noci leželi;
- déletrvající horečky (38 °C a více), které nereagují na běžné léky;
- někdy se přidává i otok horního očního víčka i jeho okolí a problémy s pohybem oka nebo otok čela. To obvykle signalizuje, že se zánět šíří dál, mimo vedlejší nosní dutiny. Lékař by měl ale zjistit, jestli příčina těchto potíží nemůže být i jiná než zánět nosu a vedlejších nosních dutin.
Dříve lékaři běžně nechávali udělat pacientům s podezřením na zánět vedlejších nosních dutin rentgenový snímek. Dnes od této praxe ustoupili. Představuje totiž zbytečnou radiační zátěž a nezlepšuje diagnostiku nemoci.
ORL specialisté využívají endoskopické vyšetření, s jehož pomocí zjistí, jaký je rozsah postižení a jestli z vedlejších nosních dutin vytéká hlen nebo hnis. Pak rozhodnou o další léčbě. Tedy i možném nasazení antibiotik. Pokud mají podezření na komplikace, nechají pacienta vyšetřit na počítačové tomografii, případě na magnetické rezonanci.
Čtyřletá dívka přišla kvůli obyčejné chřipce o zrak
Od punkcí se upouští
Na rozdíl od praktického lékaře vám na ORL mohou také udělat výtěr z nosu, aby přesně určili původce infekce a nasadili účinné léky.
„Udělat tento výtěr, nejlépe z místa, kde ústí vývod například z čelistní dutiny, je technicky obtížné,“ vysvětluje lékař Roman Michálek.
„Bez speciálního ORL vybavení to nelze provést přesně. Snadno by došlo ke kontaminaci z jiného místa a kultivace by pak neprokázala skutečného původce zánětu.“
Kdysi lékaři dělali poměrně často pro pacienty dost bolestivé punkce dutin. Snažili se tak vyvést hnis z čelistní dutiny do dutiny nosní. Dnes k nim sahají jen výjimečně. Většinu problémů se snaží zvládnout pomocí konzervativní léčby. Je totiž šetrnější k pacientovi, navíc se ukázalo, že nijak nezvyšuje počet komplikací tohoto zánětu.
Skvělé saunování |
---|
Výbornou prevencí infekcí dýchacích cest je saunování. Nejen proto, že otužuje tělo, aby lépe zvládalo přechody z tepla do zimy nebo naopak. Ale i proto, že stimuluje naši obranyschopnost. Navíc 15 až 20 minut strávených v horké sauně zvýší naši tělesnou teplotu, což má na organismus podobně příznivý efekt jako horečka, která také dokáže nabudit naši imunitu k boji s infekcí i s jinými škodlivinami. |
Co s chronickými záněty
Úplně jiným příběhem jsou chronické neboli vleklé záněty nosu a vedlejších nosních dutin. Postiženému člověku se při nich špatně dýchá nosem a často smrká vazký hlen. Může se mu také zhoršit čich nebo ho téměř úplně ztratí.
Trápí ho i tlaky či bolesti v obličeji. Tyto potíže většinou nevznikají náhle, ale obvykle se objevují postupně. Navíc bez ohledu na to, jestli jsme prodělali nebo neprodělali akutní zánět.
„Spousta lidí si myslí, že chronické záněty vznikají v důsledku těch akutních, zvlášť když se dobře nevyléčí. „To je ale omyl. Obvykle je nezpůsobí virová nebo bakteriální nákaza, ale především alergie nebo jiné autoimunitní poruchy. Za chronický zánět nosu a vedlejších nosních dutin je považovaný ten, jehož příznaky trvají nejméně 12 týdnů. Měl by ho řešit ORL specialista ve spolupráci s alergologem, imunologem nebo plicním lékařem. Pak se ho obvykle podaří zmírnit, protože si pacient zároveň léčí jeho příčinu: alergii, případně astma,“ říká doktor Michálek.
Byliny, které pomáhají u akutních i chronických zánětů
V případě chronického zánětu se na sliznicích nosních dutin často tvoří polypy, tedy výrůstky. I v tomto případě patří léčba do rukou ORL specialisty. Zahájí konzervativní léčbu.
Pokud není úspěšná, může zvážit chirurgický zákrok. V dnešní době převažují endoskopické výkony, při kterých lékaři operují nosem bez nutnosti dělat řez do kůže.