Článek
Objev italských výzkumníků ocenila jako důležitý, i když dílčí krok, také manažerka českého Národního programu HIV/AIDS Džamila Stehlíková.
Virus HIV disponuje proteinem pod názvem TAT, o kterém se dlouhodobě ví, že umí ničit nádorové buňky a že by tedy teoreticky mohl zkázonosné působení viru nasměrovat proti nádorovému bujení místo proti zdravým buňkám. Sám na to ale nestačí.
Experti vedení Barbarou Ensoliovou z italského národního střediska pro výzkum AIDS nyní zjistili, že TAT se váže na jiný protein s označením Env. Teprve společnými silami tyto proteiny údajně mohou zabránit viru pustošit organismus a šířit se v něm. Oba proteiny mají prý ještě jeden blahodárný účinek: zmírňují následky infekce, která tělo člověka napadá při podávání takzvaných antiretrovirálních léků.
Šéf italského národního zdravotního institutu Enrico Garaci se domnívá, že objev přináší odpověď na to, proč jsou výsledky dosavadního podávání preventivních vakcín pouze na bázi proteinu Env tak omezené, a ukazuje nové možnosti řešení.
Do výzkumu se zapojili také Češi
"Podle mého názoru je toto důležitý, ale přece jenom dílčí krok v soustavném celosvětovém bádání při hledání účinné vakcíny proti HIV. Patří do řady dalších obdobných výzkumů, ale výsledek - tedy účinná vakcína - je bohužel stále v nedohlednu," řekla Stehlíková.
Vakcíny na bázi Env a TAT již podle ANSA procházejí první zkušební fází.
Boj vědců z celého světa proti AIDS trvá už tři desítky let.
Významně se do něj zapojili i čeští odborníci v čele s objevitelem takzvaných antivirotik Antonínem Holým, který spolu s francouzskými kolegy našel způsob, jak viry HIV likvidovat. Viry HIV mají schopnost začlenit se do DNA hostitele a dlouhodobě ve vybraných buňkách v latentním stavu odolávat lékům.