Článek
"Je-li někdo meteosenzitivní a navíc náchylný k úzkosti, mohou se tyto jevy v souvislosti s nynější hospodářskou krizí takříkajíc sčítat," míní psychiatr Ivan David.
Největší množství depresí bývá v důsledku nedostatku světla zaznamenáno na podzim, kdy podle odhadů trpí dokonce až každý desátý člověk, ovšem asi nejkritičtější období bývá možná trochu paradoxně na jaře.
Největší množství depresí bývá v důsledku nedostatku světla zaznamenáno na podzim, kdy podle odhadů trpí dokonce až každý desátý člověk, ovšem asi nejkritičtější období bývá možná trochu paradoxně na jaře.
"Na podzim a přes zimu se ten vliv projeví, ale prakticky se uplatní až na jaře,“ osvětlil David důvody, proč je na přelomu dubna a května zaznamenán statisticky nejvyšší počet sebevražd. Muži častěji spáchají dokonanou sebevraždu, ženy se o sebevraždu častěji pokusí.
Za nedostatkem slunce je oceánské proudění
Letošek je navíc podle meteoroložky Dagmar Honsové netypický množstvím ryze zatažených dnů. Od počátku roku jich bylo prozatím čtyřicet, což je ve srovnání s předchozími lety nebývale vysoké číslo.
Honsová odůvodňuje množství oblačnosti západním oceánským prouděním, které ovlivňovalo počasí u nás prakticky celou zimu.
Kdo je citlivý na nedostatek slunečního světla, měl by si pořídit speciální lampu s intenzivním bílým světlem a vystavit se takzvané fototerapii. Někomu pomáhá i solárium.