Článek
"To jsou ale ti, co se léčí. Ve skutečnosti výskyt může být mnohem větší, až deset i více procent, protože mnozí lidé s tuto nemocí nejdou k lékaři," řekla v úterý doktorka Nina Benáková ze Sanatoria Achillea a dermatologické kliniky první lékařské fakulty UK v Praze.
Vysvětlila, že z jedné třetiny může nemoc být dědičná a na její vyvolání působí řada faktorů od infekce přes špatnou životosprávu, interní choroby, trauma až po psychické poruchy.
"Jde o chronické zánětlivé onemocnění, kdy se až čtyřikrát rychleji ve srovnání se zdravým člověkem obnovují kožní buňky ," uvedla lékařka.
Hrozí i smrt
Středně těžkou lupénkou trpí zhruba 60 procent postižených. Kůže jim praská, má červená flekatá ložiska, která svědí, ve třiceti procentech mohou nastat i kloubní potíže. Nezřídka musí pacienti přejít do invalidního důchodu a stává se, že na komplikace pacient i zemře.
"Důsledky lupénky jsou i psychické. Pacienti mají pocit studu, zavržení, méněcennosti, jsou uzavřeni a někdy je nemoc dokonce dovede i k sebevraždě," upozornila Benáková. Dodala, že lupénka není nakažlivá, ale společnost tyto lidi diskriminuje a oni mají potíže s uplatněním v zaměstnání i v partnerských vztazích.
Léčba je dlouhodobá, někdy celoživotní. Nemoc totiž nelze vyléčit, lze pouze zlepšit její stav. V poslední době se používá nový lék ze skupiny derivátů vitaminu D3. Má výbornou účinnost a od ostatních přípravků se liší především vynikající snášenlivostí, která umožňuje jeho použití i na citlivé partie v obličeji, kštici, podpaží a v tříslech.
