Článek
Lupénka je nejčastější kožní onemocnění, při němž se kůže obnovuje několikrát rychleji než u zdravého člověka a vznikají ohraničená načervenalá ložiska s šedobílými šupinkami. Objevuje se hlavně na kloubech, tj. loktech, kolenech a prstech, ale i ve vlasech a nehtech. Navzdory projevům na povrchu těla lupénka není jen kožní onemocnění, nýbrž onemocnění imunitního systému.
Nemoc není infekční. Nemůžete se jí od nemocného nakazit, sklony k nemoci jsou totiž vrozené.
Dědičnost má na svědomí vznik psoriázy asi u 30 % pacientů. "Nedědí se však choroba jako taková, ale pouze náchylnost k ní," upozorňuje Vladimír Vašků, přednosta I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a současně přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Spolu s dědičností podle něj musí působit provokující faktory, které chorobu vyvolají – např. poranění, užívání některých léků, hormonální změny, infekce, zvýšený stres atd.
"Lupénka může vzniknout v jakémkoliv věku, ale nejčastěji v dospělosti, a to převážně ve dvou obdobích – okolo puberty a okolo 40. - 50. roku věku. Na rozdíl od minulého století, kdy převažovali muži, se nyní vyskytuje u žen i u mužů přibližně stejně často," uvádí MUDr. Nina Benáková ze serveru Ordinace.cz.
Lupénka s sebou nese další onemocnění
Lupénka má velký vliv i na psychiku nemocného. Navzdory tomu, že nemoc není infekční, i tak si to stále mnoho lidí myslí, trpí nesmyslnými předsudky a dávají nemocným najevo odpor a opovržení. Nemoc proto často silně ovlivňuje intimní či například pracovní vztahy člověka. A čím těžší forma lupénky je, tím je nemoc psychicky náročnější.
Průběh lupénky je u každého individuální. "Závisí na vnitřním sklonu a možnosti vyloučit či omezit provokační faktory," uvádí Benáková. Obvykle se podle ní střídají období klidu se vzplanutím nemoci.
Mohou se ale mezitím vyskytnout další onemocnění, která psoriázu provázejí. Při lupénce se například často objevuje postižení kloubů, páteře či měkkých tkání, označované jako psoriatická artropatie, jež má podobné příznaky jako revma. Mezi takzvané imunologicky zprostředkované choroby, jež provázejí psoriázu, patří dále například Crohnova choroba, roztroušená skleróza a deprese. Nemocní s těžkou formou lupénky mají častěji vysoký tlak, cukrovku či dnu.
"Mezi pacienty s psoriázou je také výrazně vyšší procento obézních a kuřáků než u ostatních lidí," uvádí Benáková. "To vše představuje rizikové faktory pro aterosklerózu a onemocnění srdce a cév, jako jsou např. infarkt, mrtvice, bércové vředy arteriálního původu – tedy choroby zkracující dobu života!"
Pomáhají kortikoidy i mráz
Lupénku nelze zcela odstranit, ale lze ji úspěšně léčit a někdy dokonce zcela zahojit její projevy.
Lehčí formy lupénky nebo mezidobí mezi systémovou léčbou lze řešit podpůrnou léčbou. Ta zahrnuje například různá tělová mléka, krémy a oleje, které pokožku změkčí a promastí. Jednou z možností jsou bylinná léčiva, tzv. fytofarmaka (například konopný krém, Sezamový krém či Kartalin na bázi solidolu). Tato fytofarmaka ovšem nehradí pojišťovna.
Příznivé účinky mají i koupele se solemi z Mrtvého moře, s výtažky z ovsa, otrubami či univerzální olejové koupele. Pomáhá i vysoký mráz (kryosauna). Lehčí i těžší formy lupénky se léčí světloléčbou (fototerapií).
Vážné formy lupénky se léčí systémovou léčbou. Ta ale může mít vedlejší nepříznivé účinky na organismus. Musí se také pravidelně provádět krevní a jaterní testy.
"Klasická systémová léčba včetně fototerapie může mít při dlouhodobém podávání nežádoucí vedlejší účinky a část nemocných tuto léčbu netoleruje nebo na ní neodpovídá,“ říká o nejčastější léčbě vážnějších forem lupénky profesor Vašků.
Úspěšná léčba, na kterou nejsou peníze
Nejmodernější a velmi účinnou metodou léčby těžkých forem psoriázy (má ji asi 15 procent pacientů) je biologická léčba. "V kontrastu s klasickými, neselektivně a široce působícími klasickými léky, jsou biologické léky selektivní, zasahují cíleně do mechanismů imunitního systému a tím utlumí zánět hned v časné fázi," vysvětluje profesor Vašků. Tato selektivita je podle něj ve srovnání s klasickými léky bezpečnější.
Biologická léčba je v České republice schválena od roku 2005 a je v léčbě lupénky výrazným pokrokem. "Zlepšení kožního nálezu o 75 % dosahuje po léčbě biologickými preparáty až 80 % léčených pacientů. Léčba tzv. biologiky je dostupná v Centrech pro biologickou léčbu," sdělil Vašků.
Problémem biologické léčby je ovšem její finanční náročnost. Navíc ji musí doporučit ošetřující lékař, a to v případě, že splňujete určité předpoklady: nepomáhá stávající léčba, remise bývá kratší než jeden měsíc, je výrazně snížená kvalita vašeho života.
„Biologickou léčbou je dnes v ČR léčeno asi 800 pacientů, ale toto číslo je jen zlomkem těch, kteří by na ní měli teoreticky nárok. Finanční situace ve zdravotnictví bohužel dnes není růžová, ale čeští dermatologové intenzivně jednají se zdravotními pojišťovnami o navýšení finančního objemu pro tuto moderní a účinnou léčbu, aby se dostala k co nejvíce pacientům, kteří ji potřebují a jejichž životy by dokázala radikálně změnit k lepšímu“, říká Petr Koška, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
