Lupénka není nakažlivá, přesto lidi stále silně odpuzuje

Kožní projevy lupénky (psoriázy) jsou různé – od plošných výsevů až po trvalá ložiska, a to na hlavě, nehtech i kloubech. Její zákeřnost spočívá v tom, že se může objevit kdykoli, záleží pouze na aktivaci jejího spouštěče.

Zrudnutí a praskání pokožky, poruchy v činnosti mazových žláz, úporné svědění a odlupující se šupiny kůže už po propuknutí psoriázy nelze vyléčit, pouze zmírnit. Hojně užívaná léčba kortikoidy má zase háček v podobě nežádoucích účinků. Naděje ale přesto existuje.

„Lupénka neboli psoriáza patří k nejstarším popsaným chronickým kožním onemocněním. Její výskyt i průběh ovlivňuje mnoho faktorů od infekcí, zánětů a oslabení imunity přes hormonální poruchy, úrazy a psychický stres až po nezdravou životosprávu,“ soudí dermatoložka MUDr. Anna Jiráková z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Dodává, že není infekční ani nakažlivá, může se objevit kdykoli bez ohledu na věk nebo pohlaví a stává se celoživotní průvodkyní svého nositele, nelze ji totiž zcela vyléčit. Její projevy je ale možné výrazně potlačit, a to hned několika způsoby.

První volbou pro zmírnění projevů lupénky mnohdy bývá místní léčba kortikoidy v podobě krémů, mastí a gelů. Ta s sebou ale přináší dva nežádoucí vedlejší účinky.

První z nich, kterým je ovlivnění růstu u dětí po vstřebání kortikoidů do krevního oběhu, je poměrně vzácný. Může k němu dojít při dlouhodobém používání přípravků s kortikoidy na velkých plochách kůže.

Druhým a relativně častým je zase nevratné ztenčení kůže na zasažených místech. V závažných případech dnešní medicína využívá biologickou léčbu, ta je však obtížně dostupná a finančně nákladná. Ani ta však lupénku nedokáže zcela odstranit.

V současné době lze proto vypozorovat příklon k mírnějším, avšak neméně účinným metodám, jako je používání přípravků na přírodní bázi.

„Léčbu lupénky volíme podle typu psoriázy, věku pacienta, lokalizace a rozsahu postižení a předchozí léčby. Z takzvaných přírodních metod máme velmi dobré zkušenosti s přípravky, které obsahují především ovocné kyseliny a esenciální oleje. Na základě klinických studií, které byly provedeny v několika fakultních nemocnicích v České republice, přesahuje úspěšnost těchto přípravků v léčbě lupénky 80 procent jak u dospělých, tak i dětských pacientů,“ říká dermatoložka MUDr. Anna Jiráková.

Kdo onemocní psoriázou, tomu nemoc mění život doslova od maličkostí. Ať už je to výběr oblečení, které zakryje ložiska lupénky, dlouhé hodiny strávené v koupelně anebo zcela nový životní rytmus a řešení problémů, o kterých se ostatním ani nezdá.

Samostatnou kapitolou je také intimní život, často spojený se studem, zranitelností, pochybnostmi o sobě a negativními myšlenkami.

Snadno se tak může stát, že psoriatik začne nenávidět své tělo jako zdroj depresí a překážku, která mu zabraňuje žít spokojeným životem. „Nejkritičtější období vzniku lupénky je dospívání, v němž hrají hlavní roli hormonální vlivy a zároveň do života jedince vstupují nové stresové faktory. Psychika je v těchto obdobích velmi křehká,“ zdůrazňuje doktorka Jiráková.

Podle ní stresy, netrpělivost, deprese a špatná nálada navíc mohou celkový stav nemoci ještě více zhoršovat.

„U dětí a mladistvých bývá nejčastějším spouštěčem akutní streptokokové onemocnění, jako např. angína, kdy se na kůži trupu a končetin objeví stovky červených skvrnek a pupínků, které mají na povrchu šupinky,“ vysvětluje profesorka MUDr. Jana Hercogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Nemocnice Na Bulovce v Praze.

I v případě kožních onemocnění platí, že prevence je na prvním místě. A to především v oblasti životosprávy, tedy pestrého jídelníčku, dostatku čisté vody a také pohybu, který tělu přináší potřebné prokrvení a psychický odpočinek. Pokud však nemoc přesto propukne, je kromě volby vhodné léčby také nutné vyvarovat se rizikových faktorů.

Mezi ně patří pálivé pokrmy zahřívající organismus, cukr, sůl, ale i alkohol, káva či histamin. Ten se vyskytuje například v rajčatech, lilku nebo špenátu a hraje velkou roli při svědění, které je při léčbě projevů lupénky kontraproduktivní.

„Léčba je běh na dlouhou trať, a dokonce i přes všechny pokroky v dnešní medicíně se tato nemoc objevuje stále častěji. Jedním z možných řešení, jak proti ní bojovat, může být například celostní přístup kombinující správnou životosprávu s péčí o psychické zdraví,“ nabádá profesorka Hercogová.