Článek
Podle jeho slov byl v roce 1900 průměrný věk 55 let, v roce 1935 byl 60 let, v roce 1980 už 72 let a v roce 2005, což jsou poslední celosvětová čísla, byl průměrný věk, kterého se lidé dožívají, 78 let. Podle předběžných údajů je nyní tento věk asi 80 let.
„Na začátku století za prodloužením lidského života stálo snížení kojenecké úmrtnosti a léčba infekcí, takže se přestalo umírat na mor, tyfus, tuberkulózu apod. Za posledních 25 let se prodloužil život o šest let a na těch šesti letech se pěti lety podílí kardiologie,“ informoval profesor.
„Z toho třemi lety léčbou ischemické choroby srdeční, rokem a půl léčbou cévní mozkové příchody, tedy mrtvice jako následku vysokého krevního tlaku, a půlrokem léčbou srdečního selhání. Jen pro zajímavost, na uvedených šesti letech se pouhým půlrokem podílí léčba rakoviny,“ dodal.
Špinar soudí, že lidský život se bude dále prodlužovat a dnešní každé druhé narozené dítě se dožije sta let. Na prodloužení života bude mít opět rozhodující vliv preventivní kardiologie, tedy léčba vysokého krevního tlaku, cholesterolu a dalších.
Jakmile ale pacienti budou mít průměrný věk dožití 90 let, předpokládá se, že se výrazně zvýší počty nádorů, a pak by měla onkologie zasáhnout mnohem radikálněji než dosud.
V Česku je nyní průměrná doba dožití mužů 75 let, žen 78 let. Je to asi o tři roky méně, než je průměrná doba dožití lidí v Německu a ve Francii, ale o rok víc, než je tomu na Slovensku.
I pasivní kouření škodí
Kardiologové chystají kampaň o nebezpečí pasivního kouření, tedy když je nekuřák vystaven cigaretovému dýmu.
Podle Aleše Linharta, přednosty 2. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kardiologové nechtějí bojovat s kuřáky ani nikomu nic zakazovat, ale „když se člověk chce poškozovat, ať to dělá sám a nepoškozuje zdraví druhých“.
Dodal, že 40 procent dětí je vystaveno cigaretového dýmu v důsledku kouření rodičů. Přitom už hodinový pobyt v zakouřené místnosti nastartuje poškození cév a 24 hodin trvá, než se cévy vrátí k normálu.
Podle Linharta by mohly pomoci zákaz kouření v restauracích a výchova mladých lidí k nekuřáctví. Kouření včetně pasivního totiž zvyšuje hrozbu srdečních chorob, astmatu, rozedmy plic a také rakoviny.