Článek
Stejnou otázku si položil i David Poeppel z univerzity v New Yorku. „Když se někoho zeptáte, co je to vlastně křik, většinou ho popíše jako vysoký a hlasitý zvuk. Jenže takových zvuků je spousta, musíme to vysvětlit jinak,“ popisuje Poeppel začátek svého výzkumu.
Jeho tým studoval celou škálu lidských křiků, od živých křičících dobrovolníků přes internetová videa až po klasické horory, jako je Hitchcockovo Psycho.
„Zjistili jsme, že křik člověka zabírá v našem sluchovém spektru pořádný kus místa,“ vysvětluje Poeppel. Zatímco hlasitost běžné lidské řeči se pohybuje jen mezi čtyřmi a pěti hertzy, křik se může rychle změnit z 30 na 150 hertzů a naopak. Takový zvuk pak působí na amygdalu našeho mozku, jež zpracovává právě pocity hněvu a strachu.
„Podobně působí jen alarmy v autě nebo na domě,“ citují vědce internetové stránky discovery.com.
Na základě Poeppelovy studie bychom tak mohli vytvářet nejen účinnější alarmy, ale i působivější hororové filmy.