Lidí s Alzheimerovou chorobou a demencí bude přibývat. Nadějí jsou nové způsoby léčby

Mozek postihuje hned několik neurodegenerativních onemocnění, v jejichž důsledku dochází ke ztrátě struktury mozku nebo funkce neuronů, které mohou odumírat. Patří mezi ně například roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc.

„Je to celá skupina onemocnění, kdy v mozku dochází k úbytku nervových buněk. Příčina úbytku může být různá. V nějaké části mozku ty buňky chybí, ale záleží právě na tom, v které konkrétní části mozku k tomu úbytku dojde, protože potom se podle toho ta nemoc klinicky projevuje,“ řekl v úvodu podcastu profesor Jakub Hort.

Neurodegenerativní onemocnění jsou častější ve vyšším věku. S přibývajícím věkem je totiž metabolismus unavenější, onemocnění se ale může objevit i ve čtyřiceti nebo padesáti letech. Podle Horta lze rozeznat určité rysy těchto onemocnění, pokud si ale člověk občas na něco nevzpomene, nemusí hned panikařit.

„Je právě náš úkol lékařů odlišit to, co je normální, přirozené a co je již nějakým onemocněním. To, že někdo má problémy s pozorností, může souviset s tím, že je přetížen, ve stresu. Když si někdo třeba nevzpomene na jméno herce, název knížky, filmu, tak to nepovažujeme za nějakým způsobem výjimečné nebo rizikové. Ale když někdo třeba zapomíná schůzky, časové údaje, tak tomu už věnujeme pozornost větší,“ vysvětluje profesor.

Demence je označení pro skupinu onemocnění, pro které je typickým znakem postupná ztráta některých duševních funkcí, jako je myšlení, orientace a schopnost učení. Nejčastější formou demence je Alzheimerova choroba.

Podle dat z Výroční zprávy České alzheimerovské společnosti byl v roce 2022 počet žijících lidí s demencí 165 tisíc, z toho 113 tisíc žen. „Demencí trpí častěji ženy a je to ze dvou důvodů. Jeden důvod je, že se dožívají vyššího věku, a druhý důvod je prostě biologický. Jsou to zřejmě nějaké hormonální změny, odlišný metabolismus a tím vlastně určitá náchylnost třeba k Alzheimerově nemoci,“ říká Hort.

Předpokládá se, že počet lidí s demencí bude dále narůstat, v roce 2050 by jich mělo být až 280 tisíc.

Mezi rizikové faktory patří nízká duševní a sociální aktivita, deprese, osamělost, úrazy hlavy a gen apolipoprotein E4. Jako prevence je důležitá duševní a fyzická aktivita. Existuje také bezplatná aplikace Terrapino, která pomocí dotazníku individuálně posoudí riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou a doporučí zaměřit se na každodenní aktivity, například řešení různých rébusů přímo v aplikaci.

„Prevence dokáže ovlivnit deset až dvacet procent, což není úplně málo. Hraje roli i ve chvíli, kdy už nemoc propukne. Pak to nazýváme sekundární prevencí, kdy bráníme zhoršování. Prevence má význam pořád, za života každého pacienta, a měla by se kombinovat s léčbou,“ doplňuje lékař.

V současnosti dokážou dostupná léčiva oddálit nejzávažnější stadia onemocnění a lépe zvládat symptomy, vyléčit nebo zastavit onemocnění zatím neumíme. Probíhá ale vývoj nových léčiv a v roce 2025 by v ČR mohly být dostupné léky formou infuze. Ty sice onemocnění nedokážou úplně zastavit, ale významně zpomalí jeho zhoršování.

„Každý z nás může pro sebe něco udělat. Může si zvýšit šanci, že bude žít nejenom dlouho, ale i v relativně lepším nebo dobrém zdraví. Možnosti léčby se zlepšují a zdokonalují a každým dalším rokem se naděje a úspěšnost léčby bude pravděpodobně zvyšovat,“ dodává Hort.

Více o tom, jak probíhá diagnostika demence, na koho se obrátit, pokud máme podezření na neurodegenerativní onemocnění, a jakou úlohu v tom všem mají digitální nástroje a umělá inteligence, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku.