Článek
Studie srovnávala snímky mozku 24 lidí, kteří zhruba 20 let trpí pravidelnými bolestmi hlavy, se snímky těch, kteří takový problém nemají. Odborníci došli k tomu, že snímky obou skupin se od sebe prokazatelně liší. Pacienti s migrénou měli senzorická centra mozkové kůry, tedy oblast mozku zodpovědnou například za vnímání bolesti či teploty, v průměru o pětinu tlustší než zdraví lidé.
Podle lékařky Nouchine Hadjikhaniové, která studii vedla, výsledky dokazují, že migréna je velmi závažný stav. "Musíme ji brát vážně, protože může způsobit změny v mozku," uvedla.
Nové poznatky mohou v budoucnu vést například ke zlepšení léčby pro migreniky. "Čím lépe porozumíme patofyziologii migrény, tím spíš budeme schopni přijít s léky, které na ni zabírají. V tuto chvíli neexistuje lék, který by v prevenci dostatečně fungoval," řekla Hadjikhaniová.
Migréna je chronické onemocnění, při němž dochází k opakovaným záchvatům bolesti hlavy, které trvají od čtyř hodin do tří dnů. Záchvaty migrény provází vedle úporné bolesti jedné poloviny hlavy i nechuť k jídlu a časté zvracení, nemocní také obtížně snášejí světlo a hlasitější zvuk. Podle lékařů migrénami trpí až deset procent populace.