Hlavní obsah

Lidé nevědí, jak správně a trvale zhubnout

Právo, Petr Veselý
PRAHA

Lékaři bijí na poplach. Obezita dosahuje v průmyslově vyspělých zemích rozměrů epidemie. I v Česku trpí 70 procent obyvatel starších osmnácti let trpí nadváhou a 30 procent z nich je dokonce obézních. Hubnout se snaží statisíce. Naprostá většina pokusů však končí krachem.

Foto: Kamila Biddle

Zájemci budou moci požádat o kontrolu životopisu v cizím jazyce.

Článek

Kila, která lidé shodí, zase naberou. Jejich šance na úspěch je malá proto, že se neporadí s odborníky. A to je vůbec nejčastější chyba.

Lidé toho o hubnutí vědí málo. O častých chybách, stejně jako o nejefektivnějších metodách, které jsou nejméně rizikové i z hlediska zdraví. Odborníci jim hlavně vysvětlí, že nestačí diety. Lidé musí změnit svůj životní styl, který jim umožní zhubnout trvale, nejlépe na jejich ideální váhu.

To je důležité. Například i ženy s normální váhou chtějí mít v průměru o 5 kg méně, než je jejich optimální váha. Podléhají totiž dobovému ideálu diktovanému médii, respektive vychrtlými modelkami. Způsob, jakým většina z modelek žádaných postav dosahuje, ale nemá nic společného s rozumem a se zdravím.

Pomocí takzvaného Body Mass Indexu (BMI) lze poměrně jednoduše zjistit optimální váhu, tedy relativní poměr hmotnosti k výšce postavy. Vypočte se tak, že hmotnost v kilogramech vydělíme druhou mocninou výšky v metrech. Nadváha začíná při BMI 25, obezita nad třicet.

Zrádný jojoefekt

Většina lidí však odborníka nenavštíví. Mají rádi jednoduchá řešení ne zrovna jednoduchých problémů. Proto obvykle poslouchají spíš obchodníky než odborníky. A spousta jich díky tomu uvěří nesmyslům typu náušnic, pásů nebo zázračného čaje na hubnutí.

V lepším případě drží dietu, o které ale obvykle nevědí, jestli je racionální. Nebo dají hodně peněz za instantní koktejly. A shozená kila naberou zase zpátky. Vždycky nebo téměř vždycky. Často se k nim přidají i další, což je důsledek takzvaného jojoefektu.

Ohrožují své zdraví

Pokud své pokusy několikrát zopakují, začnou se zaoblovat ještě výrazněji. Organismus vystresovaný jojoefekty přepne látkovou výměnu do takzvaného úsporného režimu. Pár jablíček, která by normálně spálil, má pak sklon ukládat do energetických zásob, tedy na tuk. Nešťastné ženy si pak s určitou nadsázkou stěžují lékařům: "Pane doktore, mně se stačí jen podívat na jídlo a už přiberu půl kila."

Vypnout tento atavistický mechanismus, který kdysi zvyšoval naši šanci přežití, a vrátit organismus zpět do normálního režimu není tak úplně jednoduché. Američtí vědci z univerzity v Pittsburghu navíc zjistili, že neustálé shazování a nabírání kil zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice: snižuje totiž hladinu dobrého HDL cholesterolu. Stačí prý tři pokusy, při kterých se žena zbaví alespoň 4 kilogramů. Většina propagátorů nejrůznějších prostředků nebo metod na tyto a další úskalí hubnutí obvykle lidi neupozorní. Není důvod - v byznysu prostředků a metod na hubnutí se přeci točí miliardy.

Stejné jako s kouřením

Úspěšnost vědecky ověřených metod, které používají odborníci, se pohybuje mezi 30 - 40 procenty. Shodit trvale nadbytečná kila bývá totiž podobně komplikované jako třeba přestat s kouřením. To přirovnání není náhodné. Nikdy v historii lidstva nebylo jídlo, včetně nejrůznějších laskominek, tak snadno dostupné jako v posledních desetiletích. Tedy aspoň v průmyslově vyspělých zemích.

Navíc žijeme stále více sedavým způsobem. Často tak i odpočíváme. A právě přemíra jídla spolu s nedostatkem pohybu, vyvolaným komfortem a naší lenivostí, z nás vyrábí "tučňáky".

Doping a droga

Nejde však jen o lenost. Už dávno nejíme jen proto, abychom co nejsnadněji zahnali hlad. Jídlo se stalo také pilulkou na uklidnění, lékem na neúspěchy, samotu nebo deprese, náhražkou za partnera, oblíbeným způsobem relaxace třeba u televize. Zkrátka psychickým dopingem a drogou.

"Když sníme některé ze svých oblíbených jídel, stoupnou nám v mozku hladiny látek, které tam vyvolávají pocity uspokojení," vysvětluje obezitoložka MUDr. Marie Kunešová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Třeba hladinu serotoninu, hormonu uvolnění a dobré nálady, zvyšují potraviny bohaté na tuky a cukry. Čokolády nebo klasické dortíčky jsou typickým příkladem.

Američtí vědci přišli také na to, že někteří obézní mají v mozku méně dopaminových receptorů. To znamená, že k pocitu sytosti potřebují více potravy. Dopamin reguluje pocit uspokojení a dává signál, že jsme sytí.

Aniž bychom zabíhali do dalších podrobností, je zjevné, proč při hubnutí hrají velkou roli emoce. Dobré metody s nimi pracují. Jejich propagátoři vědí, že šanci na dlouhodobý úspěch mají jenom ty způsoby hubnutí, při kterých klienti netrpí hlady, ale naopak, jejichž výsledkem jsou dobré pocity.

Jak shodit přebytečná kila

Pokud chcete zhubnout opravdu trvale, měli byste si osvojit řadu důležitých informací:

  • Samotná dieta nemá smysl. Spousta jich je nevědeckých (dělená strava, hubnutí podle krevních skupin, tukožroutské polévky atd.). Ale i ty racionální nevydrží nikdo držet celý život. Proto mohou mít smysl jen jako přechodná pomůcka. Spíš než diety potřebují lidé změnit své stravovací návyky. Nahrazovat kalorické bomby chutnými, ale méně kalorickými variantami. To znamená, že budou vědět něco o energetické hodnotě běžných potravin.
  • Pozor na hltání. Když člověk jí pomalu, na jídlo se soustředí a dobře ho rozkouše, dřív se nasytí. Když bezmyšlenkovitě hltá, sní víc.
  • Čím méně často člověk jí, tím více toho během dne spořádá. Když si dá pětkrát šestkrát denně malou porci jídla, nepociťuje takový hlad a sní toho méně.
  • Dobré je znát glykemický index (GI) potravin. Ty s nízkým GI ho zasytí na delší dobu. Ty s vysokým mohou naopak vyvolat záchvat hladu. Navíc zvyšují sklon těla ukládat energii do zásob, tedy na tuk.
  • Nedávejte si nerealistické cíle, nebude zklamáni. Lepší než konkrétní počet kilogramů je pomalé a neustálé hubnutí na vaši optimální váhu. Prudké změny lidskému organismu nesvědčí.
  • Naučit lidi pravidelnému cvičení nebo pohybu je těžší než změnit jejich stravovací zvyky. U pohybu je důležitá každodenní aktivita. Často stačí, když člověk dojde kus cesty do práce pěšky, přestane používat výtah, omezí cesty autem, případně si pořídí pejska, kterého chodí pravidelně venčit. Jaký sport nebo cvičení je pro člověka s nadváhou vhodný, to vám po dohodě s lékařem opět nejlépe poradí odborník (pro obézní bývá dobré plavání, aquaaerobik nebo cvičení na gymbalech, aby si nepoškozovali přetížené klouby). Sportování má navíc tu výhodu, že si díky němu můžeme odreagovat spoustu pocitů zdravěji než jídlem na talíři. A tak bychom mohli pokračovat. Je zjevné, že hubnout bez znalostí a bez pomoci specialistů je jako vsadit sportku. Šance na úspěch bývá malá.

Nejlepší dietou je láska

Většina zamilovaných lidí netloustne, ale spíš nějaké to kilo shodí. Italští odborníci na hubnutí vysvětlují proč. Jídlo, zejména to, které obsahuje hodně cukrů a tuků, například čokoláda, zvyšují v těle hladiny látek, které vyvolávají pocity pohody, spokojenosti nebo i štěstí. "Když se však člověk zamiluje, zvýší se hladiny fenyletylaminu a dalších látek, které vyvolávají tyto pocity, aniž bychom museli jíst zmíněné kalorické bomby," říká dietolog Amleto D´Amicis. Když však pocit zamilovanosti odezní, čokoládičky zase často přijdou ke slovu.

Související témata:

Související články

Dvě třetiny Čechů mají nadváhu

V České republice je 22 procent obézních mužů a 25 procent obézních žen. Nadváhu má dalších 48 procent mužů a 30 procent žen. Znamená to, že více...

Tlouštíci si oblíbili bandáže žaludku

Lidé, kteří se trápí nadváhou a u nichž selhaly veškeré diety, cvičební programy a potravinové přípravky na snížení váhy, stále častěji svěřují svá otylá těla...

Amerika se s radostí přizpůsobuje tlouštíkům

Zatímco se americká vláda nedávno rozhodla zintenzívnit přesvědčovací kampaň, aby občané méně jedli a více cvičili, tamní obchodníci dospívají k téměř opačnému...

Výběr článků

Načítám