Úpal i úžeh lidé v létě podceňují. Jak jim předejít?

Úpal nebo úžeh, většina lidí v tom nevidí žádný rozdíl. Ale je. Úpal vznikne z přehřátí organismu. Úžeh nám hrozí obvykle tehdy, když se mozek a jeho blány podráždí intenzívním slunečním zářením.

Příčina úpalu vypadá jednoduše. Náš organismus se přehřeje, protože selže systém tělesné termoregulace. Může se to stát z řady důvodů.

Úžeh se obvykle projevuje bolestmi hlavy, závratěmi, zrychlením srdeční činnosti a změnami krevního tlaku. Ale někdy také ztuhnutím šíje. Potíže se mohou projevit i se zpožděním. Třeba až v noci, po dni stráveném na pláži, kam žhnulo slunce.

Při úpalu je potřeba postiženého ochladit. Aspoň tím, že ho přesuneme do stínu nebo do chladnější místnosti. Také mu zvedneme končetiny. Pokud se objeví příznaky poruch krevního oběhu a dechu, hned vyhledáme lékaře.

Také v případě úžehu je důležité přehřátého a dehydratovaného člověka pozvolna zchladit, uvolnit mu oděv a po doušcích mu dodat tekutiny. Lékaři někdy doporučují podložit postiženému hlavu.

Úžehu i úpalu můžeme předejít tím, že se snažíme dostatečně pít: ve vedrech kolem tří litrů neslazených tekutin. Měli bychom se držet víc ve stínu a v chládku. Na sluníčko chodit jen s přikrytou hlavou. Pomůže namočit si vlasy. A vzít si vzdušné, volné oblečení, ve kterém se nebudeme tolik potit ani zapařovat.

Největší riziko úžehu a úpalu hrozí malým dětem a seniorům. Malé děti ještě nemají dostatečně vyzrálý systém tělesné regulace teploty. U starších lidí je problémem malý přísun tekutin. Termoregulační systém u nich navíc nemusí fungovat ideálně. Jejich organismus už trápí různé zdravotní problémy, rizikové jsou zejména ty kardiovaskulární.

Mezi ohrožené jedince patří také pacienti s nemocným srdcem, které nadměrné teplo hodně zatěžuje. Podobně jsou na tom obézní lidé. Tělesný tuk u nich brzdí výdej tepla z organismu. Což je možná užitečné v zimě, ale rizikové v horkém létě.

Někoho postihnou mdloby, když stojí v horku nebo na intenzívním slunci třeba ve frontě. Příčinou bývá nedostatečné prokrvení mozku kvůli horší cirkulaci krve a kvůli nadměrnému pocení, tedy ztrátám tekutin, které málo doplňujeme. I tady je prevencí pití vhodných nápojů a vzdušný klobouk nebo čepice na hlavě.

Při velkých ztrátách tekutin může hlavně u lidí, kteří chronicky málo pijí, dojít k vyčerpání z tepla, tzv. exhausce. U postiženého se mohou objevit i poruchy jednání, vzrušení až podráždění, zmatenost nebo dokonce delirium. Doprovázejí ho halucinace, bušení srdce, výkyvy krevního tlaku apod. Vyčerpání z tepla hrozí zejména seniorům, kteří trvale málo pijí, protože se u nich vytratil pocit žízně.

Prevence a první pomoc je stejná jako v předchozím případech. Jen je potřeba opravdu dávat pozor na to, abychom postiženému dávali pít pomalu po malých dávkách. A to i tehdy, když se bude chtít pořádně napít.