Článek
Benzodiazepiny se alkoholu v mnohém podobají. "Stejně jako alkoholici potřebují stále udržovat hladinku, tak svou drogu potřebují i závislí na lécích," řekl Dvořák. Problémy se závislostí na lékařem předepisovaných lécích mají prý častěji ženy a starší lidé. Mnohdy si svou závislost ani neuvědomují a problémy nastanou až ve chvíli, kdy nemají přísun drogy. "V delirickém stavu jsme například přijímali ženu, která byla v nemocnici se zlomenou nohou a přestala tam užívat své léky," dodal Dvořák.
Spotřeba hypnotik a sedativ za posledních dvacet let v ČR poklesla. Zatímco v roce 1989 Češi spolykali 6,7 miliónu balení těchto léků, v roce 2000 to bylo 4,1 miliónu balení a v roce 2004 zhruba 3,8 miliónu balení. Hlavním důvodem bylo převedení léků do kategorie léčiv hrazených pacienty. Například rohypnol už dnes není jednoduché získat, lékař jej musí od roku 2003 předepsat na recept s modrým pruhem, který podléhá mnohem přísnějším pravidlům. Ještě rok před touto změnou Češi spotřebovali asi 20 miliónů tablet rohypnolu.
Léky často zneužívají narkomani
Pro účinky srovnatelné s alkoholem a dalšími drogami jsou léky ze skupiny benzodiazepinů často zneužívané narkomany. Léky si berou většinou k překonání abstinenčních příznaků nebo k zesílení účinků drogy. Kombinace léků s heroinem či alkoholem jsou velmi nebezpečné, může nastat útlum nervového systému, zástava dechu a smrt.
Loni zemřelo 170 lidí na předávkování psychotropními léky, v 50 případech šlo o benzodiazepiny. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti šlo většinou o sebevraždy. Když se srovnají počty smrtelných předávkování drogami za posledních deset let, benzodiazepiny v nich jednoznačně převažují. Druhou nejčastější příčinou předávkování bývají těkavé látky (v roce 2006 v počtu 14) a třetí pervitin (loni 12 případů).
Benzodiazepiny se nacházejí také v tělech pitvaných obětí dopravních nehod a násilných činů. Přítomnost drog byla loni určena u 145 mrtvých, které zkoumala oddělení soudních lékařství. Benzodiazepiny se na těchto úmrtích podílely z více než 27 procent.
Léky na spaní a proti úzkosti ze skupiny benzodiazepinů se předepisují s velkou opatrností. Lékaři mají na výběr i jiné léky a firmy vyvíjejí stále nové přípravky s nižšími vedlejšími účinky. Všechny aspekty nových léků se ale zpravidla ukážou až po delší době. Například benzodiazepiny vznikly v 50. letech s důvěrou, že nahradí do té doby nebezpečnější a ještě návykovější barbituráty.
