Hlavní obsah

Lékařka zrekonstruovala vagínu pomocí kmenových buněk

Novinky, Famous
ŘÍM

Italská lékařka Cinzia Marchesová dokázala u dvou žen vypěstovat z kmenových buněk jejich těla vlastní vagínu. Nejprve několik buněk jejich zakrnělé vagíny enzymaticky přeměnila na kmenové buňky, z nichž pak vypěstovala novou funkční poševní tkáň. Obě ženy trpěly vzácnou vrozenou vadou.

Článek

První operaci provedla profesorka Marchesová před rokem v římské nemocnici Policlinico Umberto na osmadvacetileté ženě, která má dnes zdravou a plně funkční vagínu. "Provdala se a žije úplně běžný život," přednesla na tiskové konferenci lékařka, jejíž studie k případu byla zveřejněna ve vědeckém věstníku Human Reproduction.

Druhou operaci provedla na sedmnáctileté dívce. Pomocí biopsie odebrali zdravotníci buňky z místa, kde má být vagína, a použili je v laboratoři k vypěstování slizniční tkáně.

Obě ženy trpěly tzv. Mayer-Von Rokitansky-Kuster-Hauser syndromem (MRKHS), který postihuje asi jednu ze čtyř či pěti tisíc žen. Dívky s touto kondicí mají většinou normálně vyvinutou dělohu, vaječníky a druhotné sexuální znaky, ale kvůli chybějící vagíně nemohou mít pohlavní styk.

Bez rekonstukce pochvy musí být žena uměle oplodněna

"Obvykle je syndrom diagnostikován, když jsou mladé a pokoušejí se mít poprvé pohlavní styk, ale bolí je to. Většinou se stydí mluvit o tom s rodiči, takže žijí zbytek života s nenormálním sexuálním životem, i když jsou normální ženy a mají normální pocity," tvrdí Marchesová.

Dříve se lékaři pokoušeli napravit vrozenou vadu rekonstrukcí vagíny z kožních štěpů či střevní tkáně, ale chirurgické zákroky byly příliš agresivní, zdlouhavé a bolavé. Trvalo řadu měsíců, než se podařilo vytvořit normální slizniční stěnu. Bez rekonstrukce pochvy jsou tyto ženy schopny počít a porodit dítě, poněvadž děloha a vaječníky bývají zcela v pořádku. Musí být ale oplodněny uměle.

Tým profesorky Marchesové odebral půl centimetru tkáně z místa, kde měla být vagína a pomocí enzymů ji změnil na kmenové buňky, z nichž pak vypěstoval slizniční tkáň. Pěstování zabere asi patnáct dní, než je štěp hotový k transplantaci zpět do pacientky.

Související témata:

Související články

Britský chirurg vypěstoval srdeční tkáň

Britským vědcům se poprvé v historii podařilo vypěstovat z kmenových buněk tkáň chlopní lidského srdce. Informoval o tom v pondělí britský list The Guardian....

Výběr článků

Načítám