Lékaře zoufale prosila o pomoc kvůli bolestem pánve, pomoci se jí dostalo až po dvou letech

Paní Petra je na první pohled usměvavá žena, která nepůsobí, že by za sebou měla řadu zákroků a roky bolestí. Přesto si v tomto ohledu prožila muka. Po gynekologických operacích začala mít silné bolesti právě v pánevní oblasti. Setkala se však s odmítavým přístupem svého gynekologa a k samotné léčbě se dostala až za několik let.

„Bolesti se postupně stupňovaly. Každý mě ale obviňoval, že si vymýšlím, že to takhle být nemůže, že to mám v hlavě. Byla jsem tak zoufalá, že jsem svého lékaře prosila, aby mě poslal někam, kde mi pomohou,“ svěřila se Petra.

Že mohou podobné případy někdy končit i na psychiatrii, upozornil Novinky Jaromír Mašata, který ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze pracuje jako urogynekolog a vedoucí Centra pro chronickou pánevní bolest.

„Pacientky s těmito obtížemi často prodělají řadu operací, které nepomohou, a poté končí na psychiatrii. Při běžných vyšetřeních se totiž hlavní příčina problému nezjistí,“ uvedl.

„Měla jsem strašné bolesti břicha, nemohla jsem sedět, ležela jsem schoulená v klubíčku,“ navázala Petra. „Neustále jsem ‚obtěžovala‘ svého gynekologa s tím, že se to opravdu vydržet nedá, že je to neúnosné a potřebuji pomoci. Poté se tedy rozhodl dát mi žádanku s tím, ať si to sama vyřeším v Praze,“ dodala. V hlavním městě se jí pomoci dostalo, na svého lékaře, profesora Mašatu, dnes nedá dopustit.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici absolvovala řadu vyšetření. „U paní Petry bylo po poslední operaci jizvení. Měla opakované infekce, nemohla mít styk, po operaci měla neustále bolesti. My jsme po vyšetřeních zjistili, že v místě zákroku je postižený nerv,“ doplnil Jaromír Mašata.

U Petry nezafungovala fyzioterapie, která běžně pomůže až 70 % žen. Lékaři se tedy rozhodli, že provedou uvolnění nervu. „To bylo úspěšné na vymizení bolesti, ale došlo i ke změnám nervu a ke všemu špatně fungoval močový měchýř. Měla nízkou kapacitu a neustále musela běhat na záchod,“ vysvětlil lékař.

Po poradě s invazivními algeziology proto zkusili takzvanou sakrální neuromodulaci. Petra má v sobě tedy už dva roky implantovaný přístroj, který ji stimuluje.

Stejný problém mají jen v Česku stovky pacientek ročně. Dysfunkce pánevního dna se projevuje pálením, svěděním, sexuální dysfunkcí, inkontinencí moči i stolice, a hlavně urputnou bolesti při sezení a vzniká útlakem pudendálního nervu či špatnou funkcí pánevních svalů.

Úspěšná léčba je výsledkem několikaleté multioborové spolupráce specialistů s urology, algeziology, neurology či fyzioterapeuty. Složitá je především právě diagnostika.

„Přicházejí k nám ženy s komplikovanou gynekologickou diagnózou z celé republiky, které trápí přetrvávající dlouhodobé bolesti v oblasti pánve. Kromě gynekologických potíží mají zpravidla i urologické nebo střevní potíže, ale také například problémy s páteří. Při běžném vyšetření se totiž často hlavní příčina problému nezjistí. Ženy jsou tak například mylně léčeny pro chronické záněty,“ popsal Mašata.

„Ve Všeobecné fakultní nemocnici jsme správnou diagnózu často schopni zjistit již při první návštěvě a dokážeme pomoci až 90 % pacientek,“ doplnil.

Lékař s pacientkou během vyšetření projde příznaky onemocnění, provede speciální ultrazvuk a nahmatáním postiženého nervu zkontroluje, zda je oblast i při jemném dotyku bolestivá. „Diagnózu potvrzujeme tzv. pudendálním blokem, při kterém pacientce do místa bolesti aplikujeme anestetikum a sledujeme, zda bolest mizí. Pokud ano, je stanovení klinické diagnostiky na konci,“ upřesnil.

Léčba začíná u odborného fyzioterapeuta, pokud mají pacientky velké obtíže, doporučí je lékař ke specialistovi na léčbu bolesti – algeziologovi. V případě podezření na problémy s páteří zajišťuje Všeobecná fakultní nemocnice také neurologické vyšetření. Pokud nezabírá fyzioterapie ani léky na bolest, odborníci pacientkám navrhují operativní uvolnění nervu nebo přímo zavedení neurostimulátoru do těla, podobně jako tomu bylo u paní Petry.

Některým pacientkám ale může pomoci již zmíněná fyzioterapie, ta se zaměřuje na aktivaci pánevního dna. „Pacientky naučíme pánevní dno vnímat, správně s ním pracovat zapojením dechu a relaxovat jej tak, aby se bolestivost a velké napětí nezvyšovaly a celá oblast byla lépe prokrvená a zklidněná,“ vysvětlila Ida Hurtíková, odborná terapeutka Ambulance komplexní fyzioterapie pánevního dna Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.

Cílem terapie je zajistit snížení nebo ideálně vymizení bolesti a také naučit pacientku s bolestí zacházet.

Na bolesti pánevního dna nefungují většinou ani běžná analgetika, kde často dominuje bolest podobná neuropatické na podkladě složitých patofyziologických mechanismů.

Z anamnézy vyplývá její typický charakter: píchavá, bodavá, pálivá až šlehavá. Ke zhoršení dochází v klidu a častý je i výskyt alodynie, typu bolesti, při které pacientce vadí i pouhý dotyk, těsný oděv nebo sed. „Klasická analgetika většinou nemají u tohoto typu bolesti efekt a lékem volby jsou léčiva z řad antidepresiv. Léčbu bolesti je vždy třeba uzpůsobit podle efektu a tolerance jednotlivých farmak pacientkou,“ doplnila Pavlína Nosková, lékařka Centra pro léčbu bolesti Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN.

Operativní řešení chronické pánevní bolesti spočívá v chirurgickém uvolnění průběhu pudendálního nervu. Pokud uvolnění nervu nestačí, je ve speciálních případech pro určitou část pacientek řešením neurostimulační léčba, při které se do těla zavede neurostimulační elektroda. Neuromodulátor do nervu vysílá elektrické impulzy, a tím bolest eliminuje.

Laicky řečeno, když začne bolest, pacientka si zapne přístroj a pocit bolesti je nahrazen vibracemi, které jsou většinou pociťovány příjemně. Pokud je to nutné, přístroj umí vysílat signál i nepřetržitě.