Lékař celý měsíc konzumoval jen průmyslově zpracované potraviny, výsledek je děsivý

Za pouhé čtyři týdny se doktorovo tělo obalilo tukem a podle BMI začal trpět nadváhou. Zároveň se velmi významně zpomalilo jeho myšlení, začal trpět nespavostí, v noci ho trápily úzkosti a potil se strachy z toho, co jej další den čeká. Kromě toho ho začala trápit zácpa, hemoroidy a pálení žáhy.

„Nejhorší ze všeho ale bylo, že můj mozek se začal chovat podobně, jako bych byl závislý na nějaké návykové látce, a zároveň u něj došlo k úbytku šedé hmoty mozkové. Nechtělo se mi věřit, že může dojít za tak krátký čas k tak hroznému poškození,” upozorňuje Chris van Tulleken.

Během svého experimentu se přitom snažil dodržovat stejný typ stravy, jaký si každý den v roce dopřávají miliony Britů, a to včetně dětí. Osmdesát procent zkonzumovaných kalorií tvořily průmyslově zpracované potraviny, a tedy i nejrůznější emulgátory, stabilizátory, zvlhčovadla, konzervační látky, plnidla, příchutě apod., které standardně polotovary obsahují.

Jednalo se např. o kuřecí nugety, pizzu, sladkosti, mražené hranolky, hotová jídla včetně nejrůznějších sendvičů, chleba, cereálií a nízkokalorických svačinek apod.

Hlavní složkou těchto potravin byla často bílkovina, tuk nebo sacharid extrahovaný z levné plodiny (sóji nebo kukuřice) a také výrobek průmyslově modifikovaný, tvarovaný, obarvený či ochucený.

Mnozí lidé je přitom kupují i kvůli jejich dlouhé trvanlivosti, což je ale často i důvod, proč všechny průmyslově zpracované látky používají.

Nejhorší na celé věci je, že tyto potraviny tvoří 2/3 kalorií, které konzumují i děti, což se odráží nejen na jejich obezitě, ale i dalších potížích.

Než začal lékař s úpravou svého jídelníčku, jeho kolegyně profesorka Rachel Batterhamová z University College London Hospital jej zvážila, změřila jednotlivé části těla a nechala vyšetřit i jeho hladiny střevních hormonů, které signalizují mozku, zda jsme hladoví, či plní. Zároveň mu udělala i magnetickou rezonanci mozku.

Jako první průmyslově zpracované jídlo zvolil kuřecí nugety, jelikož je miloval jako dítě, ale v dospělosti už je nejedl. Samotného ho překvapilo, jak pro něj bylo složité přestat je jíst. Za pár minut snědl polovinu denních kalorií a dál pokračoval.

Podobné to bylo u lasagní vhodných do mikrovlnné trouby. I zde měl po snězení jedné dávky potřebu v konzumaci pokračovat. Stejně tak tomu bylo, když snídal oblíbené cereálie plné kakaa.

Všechna tato jídla obsahovala spoustu přísad a dochucovadel, která právě mohou za to, že člověk sní více než potřebuje. Tyto látky jsou velmi lákavé pro mozek a mohou být pro něj vysoce návykové. Například správná kombinace soli, tuku, cukru a křupavosti mozek dostává do tzv. bodu blaženosti, což má za následek, že mozek začne chtít tyto potraviny víc a víc.

Chris van Tulleeken se přitom snažil nepřejídat, jedl jen v okamžiku, kdy měl hlad, což bylo každým dnem stále častěji.

Průmyslově zpracované potraviny navíc tělu dodají minimum zdraví prospěšných nutričních látek, často se jedná o jídlo vyrobené z nejlevnějších možných ingrediencí.

„Jak ukázal již předchozí výzkum doktora Kevina Halla z amerického Národního úřadu pro zdraví, průmyslově zpracované potraviny jíme také o 30 % rychleji než nezpracované potraviny, protože je snáze žvýkáme a polykáme. Což může být i důvod, proč mozek a další orgány nestíhají registrovat, kolik kalorií konzumujeme, a tudíž se přejídáme,” dovysvětlil pro Daily Mail lékař.

Již po několika dnech změny jídelníčku začalo být doktorovi opravdu špatně. Měl zácpu, objevily se u něj hemoroidy a po dvou týdnech ho začaly trápit problémy s nespavostí. Viníky byly svědící hemoroidy a pak také vysoké množství soli, které způsobilo nucení na močení během noci a zároveň vyšší potřebu pití.

Ponocování pak způsobilo, že stále častěji zavítal i v nočních hodinách k lednici a snědl cokoli, co jej tam zaujalo. Dostal se tak do začarovaného kruhu nespavosti, přejídání a následně i příšerného pocitu z toho všeho.

Kromě toho ho začalo trápit pálení žáhy, nízké libido a začal si připadat strašně starý.

Za čtyři týdny přibral 6,5 kg, přičemž z toho 3 kg tvořil jen tělesný tuk, zbytek tvořily sacharidy uložené v játrech a svalech. Jeho BMI se zhoršilo o dva body, z normálu se tak přesunul do kolonky nadváha. Pokud by v tomto způsobu stravování pokračoval, pak by se jeho hmotnost mohla za pouhý rok zdvojnásobit.

Sám lékař ale za mnohem horší než kilogramy navíc považuje fakt, že u něj došlo k 30% nárůstu tzv. hladových hormonů a zároveň k poklesu hormonů, které lidem dodávají pocit plnosti.

Magnetická rezonance navíc ukázala, že u něj došlo za pouhý měsíc k významnému navýšení spojení mezi centrem odměn a oblastmi, které řídí opakující se automatické chování. Mozek tak v podstatě dotyčného nutil jíst dané jídlo, aniž by dotyčný vůbec chtěl. Přesně tyto změny na mozku přitom mají lidé se závislostí na alkoholu, cigaretách nebo drogách.

Kromě toho ale právě toto vyšetření ukázalo i snížení šedé hmoty mozku. Lze tak vysvětlit i zpomalené myšlení. Toto zjištění přitom lékař považuje za to nejděsivější, a to zejména v souvislosti oblíbenosti této stravy u dětí, u nichž vzhledem ke stále se vyvíjejícímu mozku mohou být dopady na mozek o to větší.