Článek
Na vybranou mezi sádrou a ortézou mu dal jeho ošetřující lékař, MUDr. Zdeněk Šmidl z chirurgického oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Popsal mu jejich výhody a nevýhody. Jiří Furda neváhal. Vybral si ortézu. Pochopil, že sádra je sice zadarmo, ale představuje delší a komplikovanější způsob léčby.
Ušetřil šest týdnů rehabilitace
Šlachu si přetrhl, když roztlačoval auto ve špatných botách. Den po její operaci odešel o berlích a s kopytem, jak ortéze přezdíval, do auta. Sanitka ho odvezla domů. Doma si "kopyto" prakticky hned sundal, když ležel nebo seděl. Neustále se snažil nohou jemně pohybovat, tak jak mu to dovolila bolest. A pomalu ji rozcvičoval.
Mohl nohu také mýt, což by se sádrou nešlo. Jak se šlacha uzdravovala, lékař mu jednoduchým seřizováním ortézy postupně vracel dolů skloněný nárt do normální polohy. Protože ortéza měla podpatek (nejprve vysoký a pak normální), mohl si nohu odpočátku opřít o zem a uvolnit si ruce od berlí. To by se sádrou nešlo. Časem chodil s relativně lehkým "kopytem" také na procházky a mohl na něj zlehka došlápnout. Když šel po šesti nedělích vrátit ortézu, měl rozsah pohybu kotníku i nohy obnovený z 90 procent. "Vlastně si tak ušetřil šest týdnů intenzivní rehabilitace," vysvětluje doktor Šmidl.
"Využít takhle dokonale výhod ortézy však nedokáže každý pacient," říká soukromý chirurg MUDr. Karel Mašek z Prahy. "Vyžaduje to disciplinovanost a přemýšlivost. Zdůrazňuji to proto, že neukázněný pacient, který si ortézu sundá a udělá nějaký nekontrolovaný pohyb, případně si ortézu nevhodně nasadí nebo nastaví, si může šlachu znovu přetrhnout anebo se i jinak poranit. Pro takové lidi je lepší sádra, se všemi svými nevýhodami."
Volala chirurgovi
MUDr. Ivanu Počepcovi, chirurgovi z úrazového oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové, volala fyzioterapeutka ze soukromé rehabilitace. Chtěla se dozvědět víc o speciální ortéze. Přišel s ní jeden z chirurgových pacientů, kterému lékař nedávno operoval přetrženou Achillovu šlachu. Fyzioterapeutku překvapilo, do jaké míry může s kotníkem hýbat.
Většina pacientů s odoperovanou Achillovu šlachou přijde totiž na rehabilitaci poté, co jim lékaři sundají sádru. Obvykle ji nosí 6-8 týdnů. A nohu v ní mají zasádrovanou s nataženou špičkou, aby šlacha byla co nejméně napjatá.
Na takovou sádru je obtížné připevnit podpatek. Nemohou tedy na nohu stoupnout ani s ní pořádně chodit. Když jim sádru sundají, je pro ně chůze komplikovaná kvůli zatuhlému kloubu v kotníku a ochablým svalům. Trvá dalších zhruba šest neděl - a u starších lidí často i déle -, než jej rozhýbají, posílí ochablé svaly a znovu zvládnou správný stereotyp chůze. Musí cvičit nejen na rehabilitaci, ale také doma.
Muž, který přišel na fyzioterapii se speciální ortézou, měl méně ochablé svalstvo a zatuhlý kloub v kotníku. Podstatně méně než bývá obvyklé. Fyzioterapeutka viděla, že to s ním bude mít neporovnatelně snazší než s klienty. Ortéza ji zaujala natolik, že volala doktoru Počepcovi a chtěla vědět víc o jejím případném využití i pro jiné pacienty.
Různé druhy ortéz
Existují různé typy ortéz. Ten, který se u nás stal nejrozšířenější, se skládá v podstatě ze dvou částí. Vakuového polštáře, který má tvar boty nebo holínky a zapíná se pomocí suchých zipů. Jeho úkolem je zachovat přesný tvar. Obsahuje speciální granule. Když se z něj vysaje pomocí pumpičky respektive ruční vývěvy vzduch, vytvarují se granule přesně podle vaší nohy. Kdykoliv. Což může být vhodné, třeba tehdy, když po operaci splasknou otoky. Nohu je možné znovu pevně zafixovat. U sádry to možné není.
Vakuový polštář ve tvaru boty se pak upevní do plastové dlahy. Ta zodpovídá za pevnost ortézy. Lze ji různě nastavit. Lékař může poraněnou nohu pevně zafixovat v takovém úhlu, v jakém je potřeba, a tento úhel měnit podle toho, jak se šlacha uzdravuje. Také může noze umožnit omezený pohyb v přesně vymezeném rozsahu.
"Kromě tohoto systému existují ortézy, které využívají trochu jiné principy a bývají trochu dražší, ale výsledek je stejný: fixace hlezenného kloubu a možnost ortézu sundat," říká doktor Šmidl. "To pacientovi umožní nohou hýbat a podstatně tak zmírnit ochabování svalů i tuhnutí hlezenného kloubu."