Článek
Způsoby léčby a vliv na plodnost
Chirurgická léčba nádoru je nejvíce riziková v případě, že se odehrává v oblasti pánve a třísel.
„Při odebrání části nebo celého vaječníku dochází ke snížení ovariální rezervy. Žena obvykle ještě pár let po ukončení léčby menstruuje, ale množství jejích vajíček klesá rychleji, a dochází k předčasnému selhání vaječníků. Proto se ženám po úspěšně ukončené onkologické léčbě obecně doporučuje co nejrychleji otěhotnět,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Frgala, Ph.D. z brněnského institutu reprodukční medicíny Unica.
U mužů může po chirurgickém zákroku v oblasti pánve a třísel docházet k poruchám erekce a ejakulace.
Velmi riziková z pohledu plodnosti je i radioterapie, zvlášť pokud probíhá v oblasti pánve, případně pokud je třeba přistoupit k ozařování celého těla, například při lymfomech nebo leukémii. V tomto případě je však možné zakrýt pacientce nebo pacientovi pánev radiačním štítem.
Plodnost vážně narušuje i chemoterapie. „Chemoterapie může snížit ovariální rezervu. Přesný mechanismus bohužel zatím neznáme. Víme, že některé látky, které jsou využívány při chemoterapii, mohou doslova zlikvidovat rostoucí folikuly,“ vysvětluje Dr. Hananel Holzer, přednosta reprodukčního centra prestižní kanadské univerzity McGill.
Na začátku každého menstruačního cyklu ženy začne několik folikulů růst, následně je jeden z nich vybrán a stává se dominantním, zatímco ostatní zanikají. „Zjistili jsme, že chemoterapie ničí pouze ty folikuly, které rostou, ty „spící“ neovlivňuje. Během chemoterapie ovšem dochází k tomu, že folikuly rostou intenzivněji, takže v konečném důsledku postihne zkáza větší množství vajíček,“ dodává Holzer, který je zároveň jedním z předních světových odborníků na onkofertilitu.
Chemoterapie a radioterapie navíc nemají vliv pouze na ovariální rezervu, ale také na objem dělohy a její horší prokrvení, což má za následek snížení šance na uchycení embrya a vyšší riziko potratu nebo předčasného porodu.
Nádory samy o sobě rovněž ovlivňují fungování některých endokrinních žláz. U mužů se karcinogenní onemocnění může projevit v první fázi i zhoršenými výsledky spermiogramu, samozřejmě ale neplatí, že špatný spermiogram rovná se automaticky rakovina.
Nejlepší prevence neplodnosti po prodělané onkologické léčbě
Nejlepší prevencí je jednoznačně zmrazení spermatu, vajíček nebo embryí. Zejména v případě mužských pacientů jde o velmi rychlý a bezpečný způsob, který je navíc hrazen zdravotními pojišťovnami. Ty kromě samotného zmrazení hradí i uchování buněk ve spermobance až po dobu tří let.
Je však důležité přijít včas, tedy ještě před zahájením léčby. Zároveň lze zmrazit zárodečné buňky u chlapců v dětském věku, kteří ještě nemají zralé spermie.
Oblíbená je také kryokonzervace oocytů. Bohužel odebrání ženských vajíček vyžaduje odklad léčby rakoviny až o několik týdnů, na což velmi často nebývá prostor.
„Před odebráním oocytů je třeba nejprve podstoupit ovariální stimulaci, která se zahajuje na začátku menstruačního cyklu. Často ani není možné ženu hormonálně stimulovat, protože by to u některých typů nádoru mohlo způsobit jeho rychlejší vývoj. Medicína však má k dispozici alternativní stimulační protokoly, které potlačují tvorbu estrogenů a které lze využít třeba v případě rakoviny prsu. U tohoto typu nádoru obvykle nejprve probíhá operace, poté pacientka několik týdnů čeká na zahájení chemoterapie, takže je možné odebrat oocyty v tomto období. Je to však individuální a je nezbytná úzká spolupráce mezi onkologickými a reprodukčními odborníky,“ vysvětluje doktor Frgala. Dr. Holzer zároveň dodává:
„Stimulací vaječníků by se v budoucnu mohlo začít kdykoliv. Dnes už víme, že i když začneme stimulovat vaječníky až po ovulaci, ve druhé polovině cyklu, budou některé folikuly reagovat. V takovém případě nemusíme čekat čtyři týdny, ale pouze dva. Jsme však teprve v experimentální fázi.“
Zmrazení zaznamenává velký pokrok
Zmrazit lze i ovariální tkáně, ale jedná se zatím o experimentální metodu. „Na světě je asi 40 dětí narozených po transplantaci vaječníků, bohužel neznáme procento úspěšnosti. Netušíme, jestli jde o 40 dětí ze 400 pokusů, což znamená desetiprocentní úspěšnost, nebo 40 dětí z 800 transplantací nebo z 200,“ udává Dr. Holzer.
Kryobiologie udělala v posledních letech obrovský pokrok. Nejnovější metoda, tzv. CryoTop, která nahradila dřívější pomalé zmrazení (při kterém bylo zničeno až 50 % buněk) a následnou vitrifikaci (s úspěšností až 75 % buněk), umožňuje zmrazení a rozmrazení spermií, oocytů a vajíček bez ztráty kvality a zachovává až 95 % buněk.
Dárcovství vajíček
Tam, kde prevence nezafungovala, a došlo k selhání ovariální rezervy, mohou partneři využít darovaných vajíček, která jsou oplozena spermiemi partnera, a embryo je poté přeneseno do dělohy pacientky.
„Ve své praxi jsem se setkala s několika ženami, které kvůli svému primárnímu onemocnění musely podstoupit zmíněnou léčbu a dnes jsou z nich šťastné matky,“ uzavírá Michaela Šilhavá, vedoucí dárcovského programu Unicy.
