Článek
Unikátní léčba nesporně přínosná pro pacienty je. Hlavně pro děti. Centrum ale zatím léčí minimum českých pacientů, i když „ve frontě“ jich prý jsou desítky, ba stovky. Léčbu v centru ale uhradí zdravotní pojišťovny, jen když ji předem schválí. To platí u každého jednotlivého pacienta. Pokud ji předem neschválí, ale pacient se v centru, kam byl lékaři poslán, už léčí, zaplatí ji „se skřípěním zubů“. Dělat to do budoucna nechtějí.
A v čem je hlavní problém? Samozřejmě v penězích. Vášnivý spor mezi centrem a zdravotními pojišťovnami se totiž vede o to, pro kolik lidí je určena léčba protonem a za jak velké peníze.
Zatímco Protonové centrum tvrdí, že ročně by léčba byla přínosná pro 3000 až 4500 pacientů, zdravotní pojišťovny tvrdí, že užitek z ní mohou mít jen desítky, snad stovky pacientů v přísně vybraných diagnózách. I onkologická společnost si myslí, že pacientů určených k léčbě je mnohem méně, než uvádí centrum.
Peníze a zase peníze
Za pravdu jim dává i ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), který soudí, že léčbu ročně může v ČR potřebovat dokonce jen 30 pacientů a ti prý se budou léčit tam, kde je to levnější.
Spor o „svoji pravdu, a tím i o peníze“ už došel tak daleko, že Proton centrum a Všeobecná zdravotní pojišťovna na sebe vzájemně podávají trestní oznámení.
Nejde o malé částky. Soukromé Protonové centrum vybudované na Bulovce za 4,2 miliardy korun chce na základě smlouvy o smlouvě budoucí, již podepsal v roce 2006 nucený správce VZP, získat kontrakt s VZP za miliardu korun ročně na 15 let. VZP dokument zpochybňuje. Správní rada pověřila ředitele VZP, aby zájmy pojišťovny hájil i soudně.
Její plnění by, podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka, ohrozilo celou onkologickou péči. „Skoro všechny peníze, které VZP ročně dá na ozařování 15 000 pacientů, by šly na léčbu 1600 pacientů v Protonovém centru.“ A proto VZP zajišťuje léčbu pacientů v Mnichově, kde je podle Kabátka lacinější.
Léčí nemocné z Německa
Protonové centrum ale tvrdí, že nabízí zdravotním pojišťovnám včetně VZP ceny, které jsou nižší než v Mnichově.
„Kapacita Protonového centra je v těchto dnech naplňována pacienty ze zahraničí, kupříkladu zde protonovou terapii podstupuje pacient z Německa, kterému léčbu bez problému platí německá pojišťovna Allianz. Jestliže je léčba v Německu levnější, pravděpodobně by pacienta do Prahy neposlala,“ soudí ředitel centra prof. Manfred Herbst.
Uvádí konkrétní příklad, jak, podle něho, české zdravotní pojišťovny přistupují k ekonomické stránce léčby: „Pražské protonové centrum nabídlo pojišťovnám léčbu prostaty za 250 000 Kč, podle našich informací přitom běžně českým centrům vybaveným fotonovými ozařovači platí až 348 000 korun. Na jediném pacientovi tak mohou ušetřit téměř sto tisíc. Víme, že v Mnichově česká pojišťovna uhradila za konkrétního pacienta 541 000 Kč. Protonová terapie je pro pojišťovny nejenom levnější, navíc pacient ozářený protony nemusí být v pracovní neschopnosti, nepotřebuje rekonvalescenci, má 94procentní šanci na zachování potence a o 35 procent nižší ozáření močového měchýře a související riziko inkontinence.“
A co pacient?
Českého pacienta spory mezi Protonovým centrem a VZP, které se u soudu mohou táhnout i léta, nezajímají. Každý chce mít zajištěnu léčbu, která povede k vyléčení jeho nemoci, a to co nejdříve. A každý ví, že v onkologii se hraje o čas.
Ředitel Protonového centra v Praze Manfred Herbst v rozhovoru říká, že naplní kapacitu ze zahraničí, většinu však chtějí věnovat Čechům. |
VZP a Proton centrum navzájem na sebe podávají trestní oznámení. Není tento spor zbytečný?
Nepřišel jsem se svými mnohaletými zkušenostmi z Mnichova do Prahy proto, abych vedl soudní spory. Jako průkopník protonové terapie nechápu, proč VZP a také další pojišťovny bojkotují tuto revoluční léčbu. Nerozumím, proč neustále klamou veřejnost nepravdami o její cenové nevýhodnosti. Sečteme-li náklady na léčbu a následnou péči, protony jsou jednoznačně výhodnější než dosud používané ozařování pomocí fotonů. Velice trapně se také cítím, když někteří místní lékaři hovoří o zanedbatelném přínosu této nejmodernější léčby a zpochybňují počty pacientů, pro které je vhodná.
Nedoplatí na tyto spory nakonec český pacient?
Už bohužel doplácí. Z naprosto nepochopitelných důvodů jsou zablokovány desítky žádostí o umožnění léčby v pražském centru. Stav pacientů a jejich šance na vyléčení se zhoršují a nakonec jim pojišťovny bez zdůvodnění doporučí horší variantu léčby. Protože jsem osm let vedl mnichovské centrum, znám tamní ceny. Kupříkladu u časných karcinomů plic a prostaty jsme VZP nabídli o polovinu nižší ceny kolem 250 000 korun za pacienta. Bohužel jsme narazili na nezájem. Naprosto neakceptovatelné je pro mě jako lékaře také to, že tuzemské pojišťovny za půl roku umožnily léčbu jedinému českému dítěti!
Pro kolik pacientů z ČR by mohla být ročně a v jakých diagnózách léčba určena?
Je potřeba konečně říci celou pravdu. Ročně by protonová terapie byla přínosná pro desetitisíce pacientů z ČR. Ani po zprovoznění všech našich ozařoven nebudeme moci léčit více než dva, dva a půl tisíce pacientů ročně. Otázkou tedy je, jak vybrat ty nejpotřebnější. Vůbec by se nemělo váhat u dětí, dále se zaměřujeme na nádory plic, prostaty, hlavy a krku, mozku nebo slinivky břišní.
Co uděláte, když se vaše spory budou táhnout delší dobu, třeba i léta?
To je z hlediska pacientů strašná představa. Dnes naplníme pohodlně kapacitu pacienty ze zahraničí, stále však chceme většinu věnovat Čechům.
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek v rozhovoru tvrdí, že zajistí protonovou terapii každému, kdo ji potřebuje. |
VZP a Proton centrum navzájem na sebe podávají trestní oznámení. Není tento spor zbytečný?
VZP dala v souvislosti s kauzou soukromého centra v Praze dvě oznámení. Jedno je k údajné smlouvě o smlouvě budoucí, kterou před lety podepsal nucený správce VZP Pečenka. Její plnění by ohrozilo celou onkologickou péči.
Skoro všechny peníze, které VZP ročně dá na ozařování 15 000 pacientů, by šly na léčbu 1600 pacientů v protonovém centru. Pokud by na to vedení VZP přistoupilo, samo by se vystavilo hrozbě stíhání za nehospodárné nakládání s penězi. Druhé oznámení se týká toho, že zaměstnanci protonového centra mohli vědomě udržovat část našich klientů v mylné naději, že jim zajistí protonovou léčbu, a tím bránili tomu, aby tito lidé byli včas ozařováni jinak.
Nedoplatí na tyto spory nakonec český pacient?
Právní spory a péče o pacienty jsou dvě nezávislé roviny. VZP vždy zajistila a zajistí protonovou terapii každému klientovi, který ji podle odborníků nezbytně potřebuje. Protože chceme, aby tato péče byla dostupná pro co nejvíce pacientů, zajišťujeme ji tam, kde je to výhodnější – v Mnichově. Toto centrum je při větších zkušenostech levnější než pražské.
Pro kolik pacientů z ČR by mohla být a v jakých diagnózách léčba určena?
Podle šéfa českých onkologů prof. Vorlíčka jde o desítky lidí ročně. Jde o několik typů nádorů dětí i dospělých, prostupujících do lebky či páteře. Například u rakoviny prostaty ale podle Americké společnosti pro radiační onkologii zatím žádná studie neprokázala, že by protonová léčba byla lepší než fotonová.
Co uděláte, když se vaše spory budou táhnout delší dobu, třeba i léta?
Léčba je pro naše klienty naprosto dostupná v zahraničí, kde byla i v minulosti. Délka sporů se klientů rozhodně nedotkne. Nelze přistoupit na to, že do soukromého pražského centra pošleme ročně 1600 pacientů, z nichž pro část to bude zbytečné, zaplatíme za ně až dvojnásobek a v důsledku toho pro dalších 13 000 klientů VZP nebudou peníze na ozařování jinými metodami.
Šetrná a účinná
:: Použití protonových svazků umožňuje cíleně ozářit nádorový objem za maximálního šetření tkáně zdravé. Vzhledem k menšímu zatížení zdravých tkání a ke snížení pozdních nežádoucích účinků, zvláště poruch růstu, je tedy použití protonového ozařování vhodné zejména u dětských onkologických pacientů.
Indikací jsou nádory hlavy a krku, zejména oka a některých oblastí mozku, stejně jako případy, kdy účinnost terapie může být dosažena pouze vyšší dávkou ozáření, kterou dosud dostupné technologie neumožňují (plíce, slinivka břišní, jícen).
:: Na rozdíl od klasické radioterapie se s protony může zvyšovat denní dávka záření, a tím i urychlit ničení nádorových buněk. Na okolní tkáň jde 15 % celkové dávky v rozsahu jednoho centimetru od nádoru, zatímco u běžné radioterapie se jedná o 80-90 %. Právě u klasické radioterapie tak dochází k vedlejším účinkům.
:: Srdcem centra je 220tunový Cyklotron Proteus 235, který produkuje protonový svazek o vysoké energii, který je pomocí transportního zařízení dopravován do jednotlivých trysek v ozařovnách a odtud do cílového nádoru. Diagnostická část má CT, magnetickou rezonanci a PET/CT.
:: Počet převážně českých pacientů se předpokládá do 2500 ročně, odesílaných zejména prostřednictvím komplexních onkologických center. Samotná léčba probíhá ambulantně v rámci až 25 přibližně hodinových návštěv po dobu do pěti týdnů.