Článek
Maminka Lenka onemocněla loni v dubnu covidem, a když se jejímu synovi začalo dělat zle, myslela si, že ho má také. Syn prý nikdy nebyl nemocný, ale když se jeho stav zhoršoval, začal dokonce i blouznit, tak Lenka neváhala, a i přes synovu nevoli zavolala záchranku. V nemocnici začaly Lukášovi selhávat orgány, až upadl do kómatu. Lékaři netušili, co mladému muži je.
Čeští vědci odhalili unikátní struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy
„Diagnostikovali mu klíšťovou meningoencefalitidu, ale klíště se nenašlo, nevědí, z čeho se to stalo,“ říká maminka s tím, že celé týdny ležel na oddělení ARO a po probuzení se po malých krůčcích vracel zpátky do života.
Čekání na zázrak
„To bylo opravdu strašné, strašili mě, že se neprobere a když se probere, že nemusí vůbec vědět, kdo jsme,“ vzpomíná s hrůzou paní Klebanová.
Syn se probral, ale přišla další rána. Nemluvil a byl celkově nehybný. „Připadala jsem si jako v hororu. Nevěděla jsem, jestli mě slyší nebo jestli vůbec ví, kdo jsem.“
Lukáš z plného zdraví skončil v kómatu.
Nakonec se začali dorozumívat mrkáním očí. Když byl Lukáš mimo ohrožení života, musela rodina vyřešit, co s ním dál. S pomocí lékařů a zdravotnického personálu znojemské a brněnské nemocnice svůj boj o život vyhrál. Učil se ale znovu mluvit, jíst, sedět a absolvoval léčbu v hyperbarické komoře, kde začal hýbat po třech měsících rukama. V nemocnicích přebýval téměř rok, pak se Lukáš konečně vrátil domů.
Rodina mezitím uzpůsobila byt k jeho potřebám. Lukáš denně rehabilituje, cvičí, ať už sám, nebo s pomocí maminky, která se o něj celodenně stará.
Nikdy nekouřila, přesto onemocněla rakovinou plic
Každodenní pokroky
„Je ochrnutý od pasu dolů, a tak potřebuje pomoct s hygienou a je u něj nutná péče 24 hodin denně. Co vnímáme jako velký úspěch, je fakt, že se už začal sám pohybovat na invalidním vozíku. Pevně doufáme, že se jednou postaví zpátky na nohy. Teď už ale víme, že ho čekají roky intenzivních rehabilitací,“ říká paní Klebanová a dodává, že vnímá jeho nynější stav jako zázrak vzhledem k začátkům.
Lukáš doma denně intenzivně cvičí.
Rodina by ráda opět zkusila hyperbarickou komoru, tentokrát se zaměřením na dolní končetiny, aby mohl brzy stát na vlastních nohou. Dále by pak chtěli na rehabilitační pobyt do lázní, který je už ovšem nad limit rodinného rozpočtu.
„Proto jsme založili sbírku. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají a pomohou, věříme, že díky intenzivním rehabilitacím se syn vrátí zpět do života, že bude soběstačný, dostuduje a najde si práci.“
Pomoci Lukášovi můžete i vy na dárcovské platformě Znesnáze21.