Článek
"Jsou tam velké barevné obrázky, ze kterých se sbíhají sliny. Vedle jsou vyfoceni štíhlí lidé. To je ale hloupost. Člověk, který konzumuje kulinářské recepty, vypadá spíše jako kuchaři, nikoli jako modelky," řekla odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová.
Je podle ní velmi důležité, aby se recepty, které se v časopisech uveřejňují, označovaly za kulinářské. Lidé totiž mnohdy vnímají chutně vypadající pokrmy jako zdravou stravu. "To je však velký rozdíl," zdůraznila.
Velký účinek má podle odborníků na stravování lidí reklama. "Lidé mají tendenci koupit zrovna to, co vidí v televizi. Člověk se začne porovnávat s hubenou modelkou nebo svalnatým kulturistou a pak je náchylnější na drastické dietní režimy," míní Cajthamlová.
Zázračné potraviny na hubnutí neexistují
Stravování podle mediálních návodů je podle odborníků mnohdy výsledkem laxního přístupu lidí ke svému jídelníčku. "Hledají tam (v časopisech) zázračný recept, který všechno vyřeší za ně. To znamená přenesení odpovědnosti na někoho jiného. Chtějí se tím řídit, jen aby o tom nemuseli přemýšlet a rozhodovat se sami," řekl Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy. Často se podle něj podobné informace přebírají "bez zdravého selského uvažování".
Lidé se podle něj mnohdy mylně domnívají, že když potraviny zkombinují určitým způsobem, pak zhubnou. "Žádná zázračná potravina však není. Je to vždy o tom, že energie se musí spálit, nebo uložit," vysvětlil. Zásadní chybou lidí, kteří se řídí mediálními návody, je podle něj nedostatek pohybu.
Rýžová dieta Dary Rolins, koktejly Haliny Pawlowské, dělená strava podle Lenky Kořínkové nebo pikantní sépie podle Lucie Bílé jsou pro čtenáře mnohdy daleko působivějším návodem na stravování než rady specialistů na výživu. "Co si lidé přečtou v časopisech a knížkách, je paradoxně přijímáno daleko více než to, co říkají odborníci a radí lékaři. Lidé reagují daleko víc na zaručené recepty, kde cesta k ideální váze vypadá velmi jednoduše a zázračně, než na rady typu nejíst a cvičit," uvedl Suchánek.
Magický vliv na stravování mají prý zejména barevné publikace a televize. "Jakmile se něco objeví ve zprávách, má to velký zásah. Velmi silný vliv mají také bulvární média. Na specializované časopisy pak dají spíše lidé, kteří se v tom již orientují," vysvětlil.
Podle Cajthamlové si lidé z kulinářských receptů vybírají zejména to, co je jim vlastní. "Když jsou chuťové buňky zvyklé na hodně soli, cukru nebo karamelizovaných přísad, pak se vyhledávají recepty, které je ještě více povzbudí. Odráží se tam původní nastavení organismu," uvedla. Vystupňování jednotlivých pochutin ovšem podle ní může také otupit chuť. Člověku pak normální, zdrava strava nechutná.