Článek
Po cigaretě se kuřákovi zvýší hladina stresových hormonů. Vyplavení dopaminu znamená krátký příjemný pocit uvolnění, ale pak se nálada opět zhoršuje.
Podle celé řady vědeckých studií, jež proběhly po celém světě, včetně analýzy výsledků téměř 4000 pacientů Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, jasně vyplynulo, že skoncování s cigaretami vždy vedlo ke zmírnění depresivních příznaků a k celkovému zlepšení psychického stavu.
Bylo tak posuzováno u pacientů rok po zanechání kouření. Došlo u nich ke snížení míry úzkosti, deprese, stresu a naopak ke zvýšení přítomnosti pozitivní emotivity a kvality života ve srovnání s těmi, kdo nadále kouří.
Skoncovat s cigaretami hned tak někdo nezvládne
Přestat kouřit ale není snadné. Pokus bez pomoci má asi 4% úspěšnost (= rok abstinence), intenzivní léčba, tedy intervence a léky, mohou šanci na úspěch až zdesetinásobit.
Paradoxní však je, že se kuřáci často obávají léků, jež pomáhají závislost překonat, ať už se jedná o volně prodejné formy náhradní léčby nikotinem nebo léky vázané na recept.
„To, že nikotin vdechují z cigaretového kouře spolu s několika tisíci látek vesměs toxických, jim nevadí, cigareta totiž nemá příbalový leták, který by popisoval možné nežádoucí účinky. Kdyby ho měla, jeden výtisk by kuřák nejspíš ani neunesl,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Mezi psychicky nemocnými lidmi je většina kuřáků
Mezi pacienty trpícími psychickým onemocněním bez ohledu na typ se vyskytuje vysoké procento kuřáků. Tito pacienti zároveň vykouří v průměru více cigaret než ostatní kuřáci, jsou více závislí na nikotinu a častěji i na dalších drogách. Problém závislosti na nikotinu mezi psychicky nemocnými je tedy všeobecně známou a klinicky nesmírně významnou záležitostí.
„Mezi našimi pacienty je zhruba třikrát víc kuřáků než v populaci, a tak nepřekvapuje, že nemoci způsobené kouřením jsou nejčastější příčinou jejich úmrtí. V průměru ztrácejí kolem dvou desítek let života oproti nekuřákům,“ upozorňuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Přitom psychiatrická oddělení byla všude ve světě těmi posledními, kde se přestalo kouřit. Ve většině vyspělých zemí se už na těchto odděleních kouřit nesmí. Například na slavné Mayo Clinic v USA byl vydán zákaz kouření v roce 1992. Naproti tomu v České republice se v uzavřených psychiatrických odděleních kouřit stále může.
I mezi lékaři je považováno za samozřejmost, že jsou psychiatrická oddělení vybavena kuřárnami. Jedním z důvodů je i fakt, že čeští lékaři nemají možnost nabídnout svým pacientům kuřákům náhradní léčbu nikotinem k potlačení abstinenčních příznaků, protože není u nás prozatím hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
V současnosti Psychiatrická společnost ČLS JEP usilovně pracuje na tvorbě reformy psychiatrické léčby a problematika závislostí je jednou z oblastí, na kterou se chce zaměřit. „Věřím, že i naši psychiatři ve všech typech péče začnou závislosti svých pacientů na nikotinu věnovat pozornost,“ uzavírá doc. Anders.
