Článek
Vědci se jednohlasně shodují, že kouření je obzvláště pro ženy nebezpečné z mnoha důvodů. Na tom, které vlivy jsou nejzávažnější a mohou tak za zdravotní či jiné problémy, se už ale tak jednoznačně neshodují. Podle jedné teorie je nejzávažnějším hlediskem fakt, že kouření u žen snižuje celkovou hladinu estrogenu, což může vést nejen k předčasnému nástupu menopauzy, ale také ke zhoršení stavů s tím spojených. Jiní odborníci naopak považují za velmi závažné riziko samotného složení cigaret, neboť mnohé prvky v nich obsažené mohou vážně poškozovat či usmrcovat vajíčka, jejichž počet a kvalita s postupem věku sama o sobě klesá, citoval server Daily Mail.
Každopádně s kouřením jde podle mnohých z nich ruku v ruce zvyšující se riziko předčasné menopauzy, která se u žen kuřaček objevuje již mezi 43. až 50. rokem života, u nekuřaček je to období mezi 46. a 51. rokem.
Vědci se opírají i o data z dřívějších studií, kterých se zúčastnilo celkem 6000 žen z Ameriky, Polska, Turecka a Íránu, a z kterých vyplývají téměř stejné výsledky. Podle nich kouření urychluje nástup menopauzy minimálně o jeden rok, a to právě z důvodu kouření.
Rizika předčasné menopauzy
I když menopauza patří do života ženy, její předčasný nástup může představovat zvýšená zdravotní rizika, včetně osteoporózy nebo srdečních komplikací.
Doktor Volodymyr Dvornik a jeho kolegové, kteří vedli poslední studii na toto téma, společně analyzovali také data z dřívějších testů, kterých se dohromady zúčastnilo celkem 43 000 z celého světa. I z těchto dat jednoznačně vyplynulo, že u žen kuřaček nastupuje menopauza mnohem dříve než v průměrných 50 nebo 51 letech. Riziko u nich vzrostlo o 43 procent.
Navíc podle doktorky Klineové z Columbia University v New Yorku může mít kouření za následek i zhoršené stavy, které se u žen během menopauzy dostavují, jako je nadměrné pocení nebo návaly horka. Čím silnější tyto projevy pak jsou, tím větší problém představují i pro blízké osoby v okolí ženy či pro rodinu.
Časté projevy během menopauzy
Podle mezinárodní organizace, která se zabývá jednotlivými projevy při menopauze, trpí v tomto období častými symptomy, jako je právě nadměrné pocení či návaly horka a také deprese, 25 procent všech žen. Noční pocení navíc zhoršuje celkovou kvalitu spánku, čímž způsobuje celkovou únavu a větší náchylnost ke stresovým stavům.
Zmiňované symptomy trvají u žen v průměru po dobu čtyř let, u některých je doba mnohem kratší, u některých žen byly naopak projevy sledovány i po dobu dlouhých osmi let.
Hormonální terapie na zmírnění projevů?
Ke zmírnění nepříjemných projevů menopauzy, a to jak klasické, tak i chirurgické (při které jsou ženě odebrány vaječníky), může podle některých lékařů výrazně napomoci tzv. náhradní hormonální terapie. Jedná se o léčbu, kdy jsou ženě podávány léky, které uměle zvyšují hladinu potřebných hormonů. Hlavní skupinu hormonů tvoří estrogen, progesteron a progestiny, v některých fázích i testosteron. Tato léčba má podle svých zastánců vliv jak na délku doby, po kterou obtíže trvají, stejně tak prý zpomaluje proces řídnutí kostí během tohoto období.
Jak ale na toto téma dodal lékař Tobie de Villiers, prezident International Menopause Society, je potřeba postupovat při léčbě jednoznačně podle jednotlivých potřeb a stavu každé jednotlivé ženy a ne je všechny léčit podle jednoho zavedeného postupu.
Menopauza
Menopauza je hormonální stav, při kterém nastává v těle ženy řada změn. Zmenšuje se produkce hormonů estrogenu a progesteronu, v této souvislosti přestanou dozrávat vajíčka a žena následně přestane menstruovat.
Ukončení reprodukčního období může trvat i několik let, během kterých se dostavují u řady žen i typické projevy.
Mnohé ženy trápí řada příznaků, jako je pocení, náhlé návaly horka či podrážděnost.
V průměru u žen nastává menopauza kolem 50. až 52. roku.
Odpůrci této "léčby" ale namítají, že uměle zvýšené hormonální dávky mohou mít naopak na zdraví ženy neblahý vliv, a to v podobě zvýšeného výskytu rakoviny prsu či mrtvice.
