Článek
Chodíte spát poměrně brzy, a přesto máte někdy pocit, že jste zcela vyčerpaní a padáte únavou? Pak možná i vy patříte mezi lidi, kteří by si spánku měli dopřávat více. Jenže kolik hodin je „to pravé“?
Doktor Raj Dasgupta, odborný asistent klinické medicíny na lékařské fakultě univerzity v americké Jižní Karolíně, jako mnoho dalších odborníků uvádí, že jednotná odpověď pro všechny neexistuje.
Choďte spát o hodinu dříve. Neprohloupíte
Spánkovými odborníky je ale obecně doporučeno spát v rozmezí sedmi až devíti hodin denně, uvádí pro CNN Christina Chicková, postdoktorandka v oboru psychologie na Stanfordské univerzitě. To je samozřejmě míněno hlavně pro dospělou populaci, u dětí je potřeba spánku výrazně vyšší.
Děti a mladiství
Není nic nadneseného na tom tvrdit, že malé děti většinu dne prospí. Jak tvrdí doktor Dasgupta, v prvním roce života mohou prospat 17 až 20 hodin. Minimum by pak mělo být 12–16 hodin spánku denně.
Batolata od jednoho roku do tří let by měla podle doktora Bhanu Kolly z Kliniky Mayo prospat mezi 11–14 hodinami. S narůstajícím věkem se pak rozmezí snižuje – od tří do pěti let na 10–13 hodin spánku, od šesti do 12 let pak na zhruba devět až 12 hodin.
Prášky na spaní nefungují jako dlouhodobé řešení nespavosti
U starších teenagerů by se mělo jednat o osm až deset hodin spánku. To ale často není splnitelné jak kvůli tomu, že mnozí často chodí spát později, ale i kvůli začátku školního vyučování (obzvlášť, pokud dojíždějí), kdy musejí vstávat brzy ráno. Kvalita jejich spánku tak často není taková, jaká by měla být, a i proto bývají mnozí starší školáci ve škole často unavení.
„Bohužel právě u teenagerů máme často tendenci jejich potřebu spánku dost podceňovat,“ tvrdí doktor Dasgupta.
Vysokoškoláci a dospělí
Pro vysokoškoláky a starší dospělé jedince je pak doporučeno již zmíněných 7–9 hodin. I když, jak dodávají Dasgupta a Kolla, u vysokoškoláků by doporučili spíše devět hodin, vzhledem ke stále se vyvíjejícímu mozku. A nic na tom nemění ani fakt, že mohou být ve zvládání častějších spánkových deprivací odolnější než starší lidé.
Byliny proti nespavosti
Oba odborníci rovněž tvrdí, že ačkoli jde o obecné doporučení spánkových odborníků, je třeba vzít v potaz i určité výjimky. Jde jednoduše o lidi, kteří potřebují klidně i deset hodin spánku denně, aby mohli následně kvalitně fungovat, naproti tomu malému procentu jiných stačí klidně jen čtyři hodiny.
Podle jejich vyjádření je rovněž vhodné se zamyslet nad tím, zda jste spíše ranní ptáčata, nebo naopak sovy, a tomu přizpůsobit nejen spánek, ale i celkově životní styl.
Ranní ptáčata jsou šťastnější než sovy
„Pokud jste sova, ale práce vyžaduje, abyste byli v kanceláři už v sedm ráno, je toto vychýlení pro vaše fyzické a duševní zdraví poměrně nevhodné. Podobné je to pro člověka, který si ráno rád přivstane, ale musí čas od času pracovat na noční směně,“ dodává k problematice Chicková.
Spánek a zdraví
Nedostatečná doba spánku má na lidské zdraví zásadní vliv. Kromě únavy a vyčerpání výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, cukrovky, obezity nebo demence.
Lidé, kteří málo spí, rovněž bývají náchylní k úzkostem či rozvoji bipolární poruchy, uvedl Dasgupta. Podle nedávné studie se může dokonce i jednodenní spánkový „výpadek“ výrazně podepsat na naší pohodě.
Jak na problémy se spánkem a usínáním
Je tedy více než přínosné dodržovat několik pravidel pro pohodový spánek – snažte se uléhat do postele a vstávat pravidelně ve stejnou dobu, stejně tak si navoďte pohodovou atmosféru v ložnici. Ta zahrnuje nejen chladnější teplotu a přítmí, ale i omezení elektronických zařízení před spaním.
K lepšímu usínání mohou rovněž pomoci třeba meditace. Kvalitu spánku pak samozřejmě podpoří i zdravý životní styl a dostatek pravidelného pohybu.
