Článek
"Výzkum prokázal existenci životaschopných populací klíštěte až do výšky 1100 metrů nad mořem, zatímco dříve se klíště vyskytovalo pouze do 700 až 800 metrů nad mořem. Jednotlivé, avšak pravidelné nálezy nymf klíštěte byly zaznamenány i u horní hranice lesa, tedy přibližně do 1250 metrů nad mořem," upozornil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Klíšťata přenášejí nebezpečné nemoci borreliózu a encefalitidu.
Na horách se výrazně otepluje
Analýza údajů z pěti krkonošských klimatologických stanic prokázala výrazné oteplení na horách. Například v 1100 metrech nad mořem se průměrná teplota v květnu za posledních 50 let zvýšila o 3,5 stupně Celsia.
"Dnes panují v květnu v 1100 metrech takové teplotní podmínky, jaké byly před 50 lety v 600 metrech," uvedl zoolog Jan Materna. Vyšší teploty dávají klíštěti větší šanci, že stihne svůj vývoj dokončit do chladného podzimu .
Infikovaných klíšťat je na horách stále málo
Součástí výzkumu bylo i vysazení klíšťat do speciálních klícek v deseti lokalitách s různou nadmořskou výškou. Experiment prokázal, že klíště obecné je schopné přežívat a vyvíjet se přinejmenším v nadmořské výšce 1100 metrů.
Se stoupající nadmořskou výškou však klíšťat výrazně ubývá. V polohách nad 1000 metrů jich je asi padesátkrát méně než v 600 metrech. Riziko napadení infikovaným klíštětem je díky tomu na horách poměrně malé.
Výzkumníci nicméně zjistili, že klíšťata infikovaná borreliózou se vyskytují až do nadmořské výšky 1270 metrů. Virus encefalitidy měla klíšťata až do výšky 1140 metrů.
Za poslední tři roky v Česku onemocnělo klíšťovou encefalitidou 2211 lidí, podstatně více než v kterékoli jiné evropské zemi. Počet očkovaných je však v tuzemsku třetí nejnižší v Evropě. Očkováno je 17 procent populace.
