Článek
S nedostatkem světla se hůř vyrovnává až 60 % lidí a zhruba 8 až 9 % ho zvládá velmi špatně. Právě u nich může vzniknout SAD, což je anglická zkratka pro sezónní afektivní poruchu. Mohou se dokonce přidat i deprese. Jak se projevuje SAD? U každého člověka trochu jinak. Trpí třeba:
Apatiemi a výkyvy nálad.
Duševní nevýkonností, bolestmi hlavy a horší schopností se soustředit.
Mrzutými až zlostnými reakcemi, různými druhy melancholií nebo depresemi.
Ospalostí a sklonem k nadměrnému spánku nebo naopak problémy se spaním.
Velkou chutí na sladké, přejídáním a přibýváním na váze.
Poklesem sexuální touhy atd.
U každého jednotlivce se může objevit jiná kombinace těchto nebo i dalších potíží, které navíc mívají různou intenzitu.
Chytrý mechanismus přírody
Čím to, že na nás světlo může mít takový vliv? Když ho do našich očí dopadne dostatečné množství, ovlivňuje přes nervově-hormonální systém tvorbu určitých hormonů, zejména pak melatoninu. Ten řídí biorytmy našeho těla a také spánek. Se vzrůstajícím světlem jeho hladina klesá, s tmou naopak stoupá.
K sezónní afektivní poruše jsou náchylnější ženy, mladí lidé a děti. Třeba v USA zjistili vědci příznaky SAD u 30 % dětí.
Jde o jeden z mechanismů přírody. Kdysi lidé žili víc v souladu s jejími rytmy. Vstávali se světlem a chodili spát po setmění. V létě, kdy jsou příhodnější podmínky pro život, stimuloval zmíněný mechanismus aktivitu člověka.
V zimě, kdy bývá chlad a brzy tma, ji naopak tlumil. Pomáhal tak našim předkům šetřit energii, což bylo důležité. Potravu nutnou k přežití sháněli v mrazu a závějích obtížněji.
V současných průmyslově vyspělých společnostech už podle rytmů přírody moc nežijeme. Musíme být co nejvýkonnější každý den, bez ohledu na to, jestli je jaro, léto, podzim nebo zima. Množství světla však má na nás stále vliv. Pomáhá nám synchronizovat biologické hodiny, tedy i biorytmy a spánek. Když je světla málo, mohou z toho u některých lidí vzniknout zmíněné problémy se SAD.
Jestli potřebujete lampu, poradí odborník
Jedním z receptů, jak je mírnit, může být světelná terapie. Tedy speciální lampy, které mají vysokou svítivost (kolem 10 000 luxů) a světlo s vybranou vlnovou délkou. Člověk u nich musí sedět v určité vzdálenosti a po určitou dobu.
Lze si je koupit i domů. Je však dobré poradit se s psychology nebo psychiatry, kteří mají s jejich používáním praktické zkušenosti. Také vědí, které fungují skutečně efektivně. A dokážou posoudit jejich přínos u konkrétních potíží, tedy i racionálnost takové investice, která se pohybuje zhruba od 2500 až po 6000 Kč. Většinou nebývá jediným léčebným krokem, ale spíš součástí širší léčby, zejména u lehčích depresí. Může ovšem být i užitečnou prevencí proti SAD.
Aktivní hned po ránu
Člověk, pro kterého je lampa příliš drahá, nemusí být smutný. Podle profesorky MUDr. Heleny Illnerové, DrSc., která se zabývala výzkumem biorytmů a fungování melatoninu, má podobný efekt i to, když si hned za svítání zacvičíme 30 minut venku nebo na terase.
Případně když se vydáme na svižnou půlhodinovou procházku, třeba s pejskem. Tělesná aktivita by měla být dostatečně intenzívní a pravidelná, nejlépe každodenní.
