Článek
Když se řekne deprese, řada lidí si tento stav spojí spíše se zimním obdobím, kdy je často ošklivo, brzy se stmívá a mnoho lidí tak přepadají náhlé změny nálad, malátnost a depresivní stavy.
Deprese spojené s aktuálním obdobím (seasonal affective disorder SAD) mohou být v mnohem menším měřítku spojeny ale i s letním obdobím. Ačkoli zahraniční odborníci nemají ohledně letních depresí tolik poznatků, aby mohli s jistotou říci, co je způsobuje, jsou přesvědčeni, že hlavními příčinami mohou být intenzivní vysoké teploty, příliš ostré světlo nebo také dřívější rozednívání, které mnohým lidem vadí při spánku.
Podle Normana Rosenthala, profesora psychiatrie na univerzitě v Georgetownu, který patří mezi první odborníky zabývající se právě sezónními poruchami, bývají pacienti s letními depresemi extrémně podráždění, neklidní. Tito pacienti prý také trpí často sebevražednými sklony.
Naproti tomu lidé trpící depresivními stavy v zimním období se prý více přejídají, často nejsou schopni pravidelně vstávat, přibírají na váze a jsou celkově lhostejní, neteční. Tato tvrzení opírá o výsledky zjištěné u svých pacientů.
Neuznaná diagnóza
Ačkoli se u mnohých jedinců zjevně vyskytuje, není SAD zatím uznána Mezinárodní klasifikací nemocí jako samotná diagnóza. Ačkoli se zahraniční odborníci přiklánějí k názoru, že existuje jistá spojitost mezi depresivními příznaky a nedostatkem světla (v zimě) nebo vysokými teplotami (v létě), MUDr. Judita Jansová z privátní psychiatrické ambulance v Dubí to vidí trochu jinak.
"Osobně se spíš přikláním k názoru, že se jedná o depresivní poruchu, která má u predisponovaných osob sezónní výskyt. Příčiny sezónního výskytu nemoci mohou být různé. Vedle změny intenzity denního světla to může být i stres vyplývající z určitých pravidelně se opakujících událostí - například v zimě Vánoce, v létě dovolená, který může být spojen s biochemickými reakcemi organismu, m.j. na klimatické změny provázející dané roční období," vysvětluje Jansová.
Příznaky a léčba
Příznaky a léčebné postupy u takzvaných sezónních depresí bývají podle Jansové stejné i u nesezónních. To znamená, že se mohou objevit poruchy spánku, poruchy chuti k jídlu, ztráta zájmu o okolí až apatie, úzkosti, podrážděnost někdy spojená s agresivitou, pocity méněcennosti, pokles energie a sexuálního libida a zvýšená unavitelnost. U většiny pacientů převládá smutná nálada, v závažných případech může být deprese spojena s myšlenkami na sebevraždu.
Příznaky se pochopitelně liší u jednotlivců podle jejich dispozic, temperamentu a reaktivity. Léčba odpovídá tíži depresivní poruchy. Někdy postačí psychoterapie, jindy je nutná medikamentózní léčba, případně se léčebné postupy kombinují či doplňují o další.
