Když při chůzi do kopce lapáte po dechu, nemusí jít o špatnou kondičku

S plicní hypertenzí se v Česku léčí přibližně 1000 pacientů, každý rok jich přibližně 150 až 200 přibude. Podle odhadů lékařů další tisíce lidí o své diagnóze nevědí. „Včasná diagnóza je přitom důležitá, a to vzhledem ke kvalitě a délce života. Zejména pro tu část nemocných, kteří potřebují specifickou léčbu,“ vysvětluje Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.

Kromě zadýchávání a bolesti na hrudi může na plicní hypertenzi poukazovat také modré zbarvení rtů, které je důsledkem nedostatečného okysličení krve, jímž pacienti s plicní hypertenzí trpí, a otoky kotníků a chodidel.

„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může postupem času vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ popisuje Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Protože se jedná o poměrně vzácné onemocnění, lékaři často příznaky nejprve přisuzují jiným problémům a diagnózu plicní hypertenze zvažují až jako poslední. „Může se tak stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy později, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ upozorňuje profesor Jansa.

Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Nejčastěji plicní hypertenzi lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem však mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.

Dnes již existují léky na snížení krevního tlaku v plicích a probíhají slibné studie ještě účinnějších přípravků. „Pokroky děláme také v oblasti léčby plicní hypertenze po plicní embolii, kde se vedle chirurgické léčby nově významně uplatňuje také miniinvazivní léčba katetrizační a farmakoterapie. Díky tomu jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na toto onemocnění,“ dodává Jansa.

Ženy s plicní hypertenzí dnes mohou bez větších komplikací otěhotnět, což ještě v nedávné době bylo podle lékaře Michala Kouckého, vedoucího perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze, nemyslitelné. Je však nutná spolupráce týmu odborníků složeného z kardiologů, porodníků a anesteziologů.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, II. interní klinika - kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK, I. interní klinika FN Olomouc