Když počítání oveček nestačí

"Spánek se řadí mezi tři nejdůležitější podmínky dobrého zdraví. Spolu s ním je to kvalitní strava a zvládání stresu," říká profesor Karel Šonka z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. V České republice téměř polovina obyvatel starších 18 let trpí poruchou spánku.

Většinou potíže ustoupí spontánně, ale u dobrých patnácti procent se opakují nebo jsou trvalé. Nespavost a poruchy spánku stojí za třetinou až polovinou dopravních nehod. Ti, co nemohou spát, jsou málo výkonní v práci, často mají absence a nezřídka se nespavost promítá do jejich psychické pohody.

"Zkrátka, nespavost je opravdu velký problém. Je smutné, že jen třetina lidí s poruchou spánku se obrátí na lékaře se žádostí o pomoc," říká profesor Šonka. Deset procent se spoléhá na volně prodejné léky a bylinky, které jim pomáhají jen se střídavými úspěchy.

Spánek má svá stadia, kterými v noci procházíme. Liší se svou hloubkou. V prvním stadiu se můžeme snadno probudit i na slabý podnět, ve druhém na oslovení, ve třetím na hlasité oslovení a ve čtvrtém teprve po bolestivém podnětu. Čím hlubší spánek je, tím vydatnější je odpočinek a regenerace těla.

Zcela odlišný je tzv. REM spánek. To je fáze provázená pohyby očí, ztrátou svalového napětí, změnou srdeční činnosti a vyplavováním některých hormonů. U mužů se tento REM spánek projevuje erekcí. U dospělého tvoří jednu čtvrtinu z nočního spánku, u malých dětí dvojnásobek. Je to také doba, kdy se nám zdají sny.

Nekvalitní spánek nebo jeho nedostatek může být příznakem i jiného onemocnění. U mužů je to například prostata, kvůli níž musí v noci často na malou, u dalších nepříjemné pocity v zažívacím traktu, nadýmání, Parkinsonova choroba a další.

Někdy je příčinou i tzv. syndrom neklidných nohou, který nutí pacienta pohybovat končetinami neustále, tedy i při usínání. To spánek samozřejmě ruší.

"Měl jsem pacienta, který musel vstát z lůžka a chodit. Šlapal venku a byl ostatním nápadný. Proto raději sedl do auta, jel pár kilometrů dál a ve městě chodil po náměstí," říká profesor Šonka.

Nespavost může vést k trvalému pocitu únavy, k poruchám nálady a paměti. Často je na vině psychická zátěž, nepravidelný spánkový režim, deprese, hodně vypitých káv a alkoholu, špatné prostředí pro spánek, léky nebo nemoci, kterými postižený trpí.

Pacienti, kteří nemohou usnout nebo se v noci často budí a ráno se cítí spíš unaveni než spánkem osvěženi, by měli navštívit lékaře a nechat se vyšetřit. Vždyť právě časté bolesti hlavy, které mají, mohou být z nespavosti.

"Pacientům umíme pomoct, ale nesmí se stydět o svém problému mluvit. I praktičtí lékaři by se měli více ptát na kvalitu spánku. Většinou se nespavost dá vyřešit dobrou spánkovou hygienou a úpravou životního stylu, někdy jsou zapotřebí léky anebo speciální terapie," říká doktor Martin Anders z psychiatrické kliniky I. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dodává, že většinou z nespavosti mají lidé psychické problémy.

Jestliže už 30 minut nemůžeme usnout nebo se během noci více než čtyřikrát probudíme vždy alespoň na tři minuty, pak musíme se svým problémem okamžitě k lékaři.

Chceme-li si však pomoct sami, osvědčilo se vstát a dělat práci, kterou nemáme příliš rádi. Ta nás unaví a my pak snadněji usneme.

V žádném případě bychom krátce před spaním neměli sportovat nebo vykonávat těžší fyzickou práci. Také není dobré pít více alkoholu anebo hodně kouřit. Naopak, lépe se nám usíná, pokud je v místnosti chladněji.

"Každý je zvyklý na určitý způsob usínání včetně hodiny, kdy jde spát. Když ji překonáme, hůře usínáme a naopak. Je proto dobré rituál neopouštět, ani když jsme na dovolené," doporučuje soukromý pražský internista doktor Jakub Malý.

Potřeba spánku je individuální. Běžně trvá 6 až 8 hodin, ale někomu stačí i pět hodin denně a jiný prospí 10 i 12 hodin. Je jedno, kolik ho potřebujeme, důležité je, že jsme ráno svěží a připraveni do nového dne. Pak byl spánek kvalitní a dal nám sílu.