Článek
Antibiotika jsou tak podány zcela zbytečně, což navíc způsobuje, že lidský organismus na tyto léky přestává reagovat.
Nemocný by měl vědět, že podávání antibiotik při příznacích běžného nachlazení, tj. kašel, rýma, pobolívání v krku, může být škodlivé, a proto bychom měli zvolit raději přírodní léčbu. S příznaky tohoto typu se organismus totiž většinou vypořádá sám - pro pacienta je důležitý především klid na lůžku, dostatek tekutin, dostatek příjmu vitaminu C, další pomocné léky typu obkladů, studených zábalů a léků proti teplotě tzv. antipyretik. Pomoc mohou i přírodní vitamínové sirupy z rakytníku RA-Vit, z hlívy ústřičné Hlíváček či Echinacea.
„Dobrou službu vám prokáží také bylinné masti, např. Psí sádlo Dr. Weiss, které se aplikuje mazáním na hruď a záda. Přítomné silice v masti zvyšují prokrvení tkání v oblasti hrudníku, dochází tak ke zvýšení sekrece hlenů a usnadnění vykašlávání. Inhalace silic uvolňuje dýchací cesty a usnadňuje dýchání,“ doporučuje MUDr. Markalousová.
Léčba antibiotiky připadá v úvahu až tehdy, když si tělo dlouho s virovým zánětem nedokáže poradit a k zánětu se připojí i bakteriální infekce. Člověk to pozná tak, že se jeho stav stále nelepší, naopak se spíše horší a vodnatou či hlenovitou sekreci z dutin nahradí hnisavá.
V čem nám antibiotika mohou škodit?
Antibiotika nám dokážou pomoci, ale umí i škodit. Především v případech, kdy je jejich užívání neuvážené. Mohou poškodit střevní mikroflóru, dále mohou způsobit přecitlivělost na určitou látku či oslabení imunitního systému, které může mít za následek opakované infekční onemocnění.
| Antibiotika se u nás užívají jen na lékařský předpis. Jejich podávání se řídí dvěma důležitými pravidly: užívají se v pravidelných časových intervalech a dostatečně dlouhou dobu. Je to proto, aby nedošlo k návratu nemoci a vzniku odolnosti (resistence) škodlivých bakterií vůči antibiotikům. |
