Kdy u člověka vrcholí krize středního věku

Být v životě šťastný je podobně jako nalezení skvělého zaměstnání, partnera a případně i založení rodiny snem snad každého člověka. Ne vždy je to ale reálné – mnohé sny se neplní, řada lidí spočítá ve vlastním životě více neúspěchů než úspěchů, celkové štěstí je tak často v nedohlednu.

Není se pak čemu divit, že se u mnohých jedinců v určitém období objevuje tzv. krize středního věku.

Jestli je opravdu tento stav reálný a zda má nějaký věkový vrchol, právě na to se zaměřili odborníci z americké Darthmouth College. Podle sesbíraných dat sestavili tzv. křivku životního štěstí, která má tvar písmene U a dokazuje nejen, že stav popisující krizi středního věku je reálný, ale rovněž i věkově prokazatelný.

Do dvacátého roku života lidské štěstí obecně stoupá, aby se poté pomalu začala jeho hodnota snižovat až ke kritickému nejnižšímu bodu, který je u lidí ve vyspělých zemích zjišťován nejčastěji kolem 47. roku. V rozvojových zemích je to kolem 48 let.

Ekonom a profesor David Blanchflower ze zmíněné univerzity studoval křivku lidského štěstí po mnoho let napříč národnostmi. Jakkoli mohou být u jednotlivých národů viditelné drobné odchylky, křivka ve tvaru písmene U je jasně viditelná u všech.

Od dvaceti let dále hodnota štěstí stagnuje nebo mírně klesá, strmější propad je pak viditelný po třicítce, kdy následně klesne až ke zmíněnému 47. či 48. roku života. Když se k výše uvedenému bilancování navíc přidají například ještě různé zdravotní potíže, snížený sexuální apetit nebo deprese, může se zdát, že je vše ztraceno.

Ale jak nejenom profesor Blanchflower pro server Daily Mail dodal, nejde o kritický bod, ze kterého by nebylo návratu. Křivka se totiž kolem padesátého roku života opět pomalu začíná zvedat, kolem sedmdesátky se dokonce podle zjištění dostává na podobné hodnoty, jaké byly u mnohých lidí viditelné kolem dvacátého roku.

„Nehledě na to, kde žijete, jakkoli kritický se střední věk zdá, štěstí se znovu objeví, nezoufejte,” dodává všem optimismus Blanchflower.