Článek
Horečka představuje jeden z mnoha signálů pro naše tělo, že v něm není něco v pořádku. Horečku či zvýšenou teplotu rozhodně není vhodné brát na lehkou váhu. S jejím potlačením a snižováním není ale potřeba příliš spěchat.
Teplota našeho organismu není nikdy stálá. Závisí na mnoha ohledech, zda jsme v pořádku, jakou fyzickou aktivitu přes den děláme, jiná teplota organismu je ráno a odlišná večer.
Ráno je tělesná teplota nejnižší a poté se zvyšuje zhruba o 0,5 stupně, postupně se šíří ze středu našeho těla do okrajových částí, končetiny se nám tedy zahřívají až v odpoledních hodinách, kdy začíná tělo nastřádanou energii vydávat. V odpoledních hodinách je naše tělesná teplota rovnoměrně rozložená a v jednotlivých částech těla nedochází k výkyvům. K večeru začíná tělesná teplota zase klesat a tělo se připravuje na odpočinek. Tento denní cyklus lidského organismu kopíruje také průběh horečky, teplota a rychlost změn je však v průběhu horečky zvýšená.
Horečka probíhá ve dvou vlnách, tou první je vzestup teploty, druhou je vydávání energie. V první vlně máme prochladlé končetiny a je nám zima (i přesto, že teploměr ukazuje 38 °C), tělo se zahřívá na teplotu, která bude ideální pro boj s nemocí. Tato fáze je nejvíce náročná a je často doprovázena bolestí či zimnicí. V podstatě ale odpovídá každodennímu zahřívání organismu, jen ve zvýšených hodnotách. V druhé vlně naopak tělo zaplavuje teplo a potíme se, v této fázi se organismus zbavuje škodlivých látek.
Vhodná doba pro snížení horečky
V počátečním projevu je horečka něco jako přirozená reakce, která zabraňuje množení virů a bakterií. Také aktivuje imunitní systém, který je v boji s viry velmi důležitý. Proto není vhodné ji snižovat úplně od samého počátku.
„Horečka není sama o sobě nemocí. Jedná se o zvýšení tělesné teploty, které je častým příznakem probíhající infekce,“ říká privátní praktická lékařka MUDr. Gabriela Navrátilová. „Zvýšená teplota mezi 37 a 38 °C je obrannou reakcí těla. Pokud přesahuje 38,5 °C, je provázena pocením, střídáním horka a zimnicí, pak už je třeba ji snížit."
U malých dětí mohou být nástupy horečky velmi razantní. Kromě léků jim může při snížení teploty pomoci i zábal.
Ke snížení teploty a proti bolestem se užívá kyselina acetylsalicylová, která však snižuje srážlivost krve a může podráždit žaludek a nedoporučuje se dětem. Bezpečný a účinný je také paracetamol, ale není vhodný při onemocnění jater. Proti horečce a zároveň proti bolesti a zánětům velmi dobře působí účinná látka ibuprofen. Při jeho užívání by měli být opatrní pacienti s onemocněním ledvin. Vždy si vyberte jednu z látek a nekombinujte je. Lékaře vyhledejte, pokud budete mít horečku dva až tři dny.“
Mezi doporučované prostředky na snižování horečky patří Apo Ibuprofen, Paralen, Panadol, Ibalgin, Nurofen apod. Mnoho prostředků je pro malé pacienty nebo lidi nesnášející tablety vyráběno ve formě čípků či sirupů.
Důležité zásady při horečce
Každý jistě ví, že pokud se objeví zvýšená teplota nebo dokonce horečka, je opravdu nezbytné být v klidu, pít dostatečné množství tekutin, nutný je také přísun vitamínů a samozřejmě dostatek kvalitního spánku. Nezbytné je diagnostikovat, na jaký podnět horečka reaguje a zaměřit se na léčení příčiny. Častou chybou bývá, že se léčí projevy, nikoliv příčina.
Horečka tělo samozřejmě vyčerpává a další doba boje s nemocí tělo unavuje, protože je zvýšena tepová frekvence a látková výměna, což je velmi náročné, zejména pro starší jednotlivce a děti. Pokud tělesná teplota přesáhne hranici 40 °C, je pro lidský organismus natolik vyčerpávající, že je nezbytné ji okamžitě snížit. Kritickým bodem je 42 °C, s touto teplotou se lidský organismus již nedokáže vyrovnat.
