Každých 20 minut v Česku zemře jeden člověk na rakovinu

Lidí s onkologickým onemocněním neustále přibývá. Za hlavního viníka odborníci považují špatný životní styl. Přemíra stresu, nedostatek pohybu, kouření, nadměrné pití alkoholu, obezita, ale i horší kvalita vzduchu v některých oblastech země. Svou roli může sehrát i genetika.

Přestože moderní medicína dělá neustálé pokroky, prevence prozatím sehrává v boji s onkologickým onemocněním tu nejzásadnější roli. Jenže právě prevenci minimálně třetina populace zanedbává.

Česká republika má přitom podle ministerstva zdravotnictví jednu z nejbohatších nabídek screeningů hrazených ze zdravotního pojištění na světě. Např. rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikla.

Čím dříve je onkologické onemocnění odhaleno, tím větší naděje je na úplné vyléčení. Nejhorší výsledky jsou naopak u pokročilých nádorů např. slinivky břišní, plic a mozku.

Nádory slinivky, kterých se ročně objeví 2 až 2 a půl tisíce, jsou zrádné tím, že se velice dlouho neprojevují žádnými příznaky. Lékaři je často zachytí až ve velmi pozdních stadiích a nelze je již řešit chirurgicky.

Projevují se navíc běžnými symptomy řady jiných onemocnění, jako je úbytek váhy, nechutenství, únava nebo bolesti zad, které trápí většinu lidí a ti jim proto nepřikládají dostatečnou pozornost. Bolesti vyzařující spíš dozadu v oblasti horního břicha směrem k páteři by měly být ale varující.

U karcinomů plic jsou v 80 procentech pacienti kuřáci. Dlouhodobý trend výskytu se výrazně liší u mužů a žen. Zatímco u mužů je patrný lehký pokles, u žen dochází k výraznému nárůstu.

Češi jsou neustále na špičce výskytu rakoviny tlustého střeva. „Máme zde přitom screeningový program kolorektálního karcinomu v populaci všech osob od 50 let věku. Podle předběžných výsledků v roce 2022 podstoupilo toto preventivní vyšetření jen 29 procent populace,“ upozorňuje profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK, s tím, že skutečně jediný screening, který vede ke snížení incidence onemocnění, je právě screening kolorektálního karcinomu.

Bohužel řada lidí má obavy z tohoto vyšetření. „Trvá asi půl hodiny, vyžaduje předchozí přípravu – vyprázdnění střeva, ale není nijak bolestivé a dá vám jistotu, že jste v pořádku. V rámci samotného vyšetření se dají odstranit polypy, které by později vedly ke vzniku nádoru tlustého střeva. Moje doporučení zní: od 45 let stoupá riziko vzniku nemoci a operativní řešení se snižuje s pozdním odhalením nádoru, proto přijďte při jakýchkoliv potížích. Raději zbytečně než pozdě,“ dodává profesor Petruželka.

U rakoviny plic 80 % všech nemocných přišlo k lékaři již v pokročilém stádiu. V posledních letech zde došlo k průlomu léčby díky aplikaci precizní medicíny na podkladě výsledků DNA a RNA, takzvané cílové terčové léčby spolu s chemoterapií a imunoterapií, pomocí níž se výrazně posouvá doba přežití i v pokročilých fázích onemocnění.

Existují případy, kdy se podařilo nemoc zastavit, případně vyléčit. Totéž platí u dalších typů zhoubných onemocnění. Nemocní žijí i se svou diagnózou často běžný život, chodí do zaměstnání, mají zachovánu dobrou kvalitu života často i v případě pokročilého onemocnění.

„Dobrou zprávou je, že u rakoviny plic je potvrzena účinnost protikuřáckých opatření a v mužské části populace pozorujeme snížení výskytu nemoci,“ dodává odborník.

U karcinomů prostaty, což je také velmi častá diagnóza, dochází v případě použití radioterapie nebo chirurgického řešení u pacientů s lokalizovaným nálezem k vyléčení, a to je velké vítězství a pozitivní zpráva.

„U rakoviny děložního hrdla známe původce – HPV virus. Víme, jak vypadá přednádorové onemocnění a umíme ho včas najít,“ upozorňuje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK profesor David Cibula.

Pokud žena chodí na pravidelné kontroly, případně byla očkována, pak je riziko pokročilé fáze onemocnění minimální.

Nejhorší situace je u karcinomu vaječníků. U nich zatím neexistuje screening, ani lékaři nedokážou toto zhoubné onemocnění odhalit včas.

„Přesto nejsme zcela bezmocní. Asi dvacet procent těchto nádorů vzniká na základě genetické poruchy, dědičné mutace. Zaměřujeme se proto na to, abychom tyto rodiny našli. Pokud víme, že je zdravá žena nositelkou této genetické poruchy, můžeme jí nabídnout preventivní odstranění vaječníků ve věku, který jí umožní mít děti, a zároveň včas, než se nádory vytvoří. Tímto postupem můžeme předejít vzniku až pětiny případů rakoviny vaječníků,“ uzavírá profesor Cibula.