Článek
Své o tom ví i třiatřicetiletá Anna Taylorová. Ta si umělé opalování oblíbila natolik, že si ho dopřávala šest dní v týdnu po dobu tří let. Díky tomu, že měla k dispozici vlastní solárium, k tomu měla příležitostí a času více než dost.
Po třech letech užívání se svým návykem přestala a přešla na praktikování opalovacího krému. Ve slunečných dnech omezuje svůj pohyb venku, aby zabránila výskytu vrásek. Ač to podle svých vlastních slov činí hlavně kvůli svému zdraví, nadměrné opalování v soláriu už si svou daň vybralo.
Solárium nám dopomůže k opálenému vzhledu, pozor ale na zdravotní rizika.
Následkem dlouhého vystavování umělému světlu se jí na tváři po nějaké době začala utvářet malá tmavá skvrna, které zpočátku nevěnovala pozornost.
Když se začala zvětšovat, podstoupila raději vyšetření, které po rozboru potvrdilo nádor. Lékaři okamžitě doporučili operační zákrok, při kterém ženě kromě postižené kůže odebrali i kus vnitřní tkáně z tváře. Výsledkem je nepěkná jizva táhnoucí se od oka až ke rtům. Celkem bylo na sešití obličeje potřeba 29 stehů.
Byla jsem ješitná
S pravidelnějším sluněním začala v osmnácti letech, kdy chtěla vypadat opáleně kvůli dovolené na Ibize. Nebylo výjimkou, že trávila v soláriu i půl hodiny až hodinu denně. Se svým „zlozvykem“ přestala na chvíli ve dvaceti letech, aniž tušila, že už tehdy svému tělu dost ublížila.
Jak sama přiznala, milovala ten pocit tepla, který jí opalování v soláriu přinášelo, a sama sebe navíc přesvědčovala, že nehrozí žádné riziko, protože se nevystavovala slunci. „Což byla samozřejmě ta největší hloupost,” smutně přiznává pro Daily Mail.
„Před projevem rakoviny a následnou operací jsem si byla tak jistá svým dokonalým vzhledem. Jizva, která se mi teď táhne přes obličej, mi připomíná, jak moc ješitná a bezohledná jsem vůči sobě byla,” vysvětluje paní Taylorová.
„Jizva sice bude po nějaké době slábnout a nebude už tak viditelná, ale zůstane mi navždy. Po tom, co jsem si myslela, že se mnou nikdo nebude chtít mít nic společného kvůli tomu, jak budu vypadat, se už teď naštěstí většinu času cítím skvěle. Ta připomínka toho, jak nezodpovědně jsem se chovala, mi ale zůstane až do smrti,“ uzavírá Anna.
