Každodenní návyky, které ve skutečnosti poškozují váš mozek

Podle studie z roku 2019 publikované ve vědeckém žurnálu Frontiers in Medicine zdraví našeho mozku závisí na sociální interakci. Čím měně je člověk sociálně aktivní, tím více ztrácí šedou hmotu, což je vnější vrstva mozku, která zpracovává informace.

Pocit spojení se s přáteli a blízkými je proto zásadní pro udržení našeho mozku v nejlepší možné formě. Mění náš mozek a vytváří nové cesty mezi mozkovými buňkami, které mu pomáhají zůstat aktivní.

Většinu dní se držíme stejného plánu: probudíme se, uděláme svou práci, navečeříme se a trávíme několik hodin sledováním sociálních sítí, než půjdeme spát. Učení a vzdělávání se pomáhá našemu mozku, vytváří kreativitu, rozšiřuje naše základy znalostí a celkové poznání.

Když se učíme něco nového, naše mozkové buňky vytvářejí nová spojení. Plasticita mozku zůstává přítomna, i když stárneme, což znamená, že náš mozek zůstává otevřený učení, bez ohledu na to, jak jsme staří.

Nové činnosti mohou být např. luštění křížovky u ranní kávy, učení se novému jazyku, hra na hudební nástroj nebo třeba malování vodovými barvami.

Stres a úzkost občas zadržujeme hluboko ve svém těle. Pocit stresu přitom přímo ovlivňuje zdraví mozku. Chronický stres může zabíjet mozkové buňky a zmenšovat prefrontální kůru, což je část mozku, která je zodpovědná za paměť a učení. Vystavení se vysokým hladinám kortizonu (stresovému hormonu), ovlivňuje naši pohodu v každé fázi našeho života, od kojeneckého období až po dospělost.

Být méně vystresovaný se snadněji řekne, než udělá, přesto existují způsoby, jak stres a úzkost zvládat. Můžete zkusit např. cvičení, dýchací techniky, zapisovat si do deníků své pocity nebo si dát třeba svolení k odpočinku.

Způsob, jakým se stravujeme, ovlivňuje zdraví našeho mozku. Jednou z cest k lepšímu zdraví je omezení příjmu červeného masa, cukrů a rafinovaných obilovin.

Jídlo bohaté na omega-3 mastné kyseliny může zlepšit paměť a průtok krve v mozku. Další potraviny, které správně podporují činnost mozku jsou např. olivový olej, ořechy, listová zelenina, sójové boby, lněná semínka a ryby.

Průměrný dospělý člověk potřebuje 7 až 8 hodin spánku za noc, aby se cítil odpočatý a připravený na další den, ale jen málokdo z nás to skutečně dodržuje. Nedostatek a kvalita spánku může vážně ovlivnit zdraví našeho mozku. Čím více času trávíme v narušeném spánkovém režimu, tím je pravděpodobnější, že náš mozek předčasně stárne. Z dlouhodobého hlediska může nekvalitní spánek zvýšit i riziko demence.

Spánek odstraňuje beta-amyloid, škodlivý protein, který se objevuje v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou.

Pokud se spánkem máte problém, existují určité techniky a metody spánkové hygieny, které vám pomohou ke kvalitnějšímu spánku. Vědec Rudolph Tanzi například doporučuje odpočinout si ještě předtím, než půjdete spát.

Doporučením dalších odborníků je chodit spát o hodinu dříve než obvykle a omezit čas strávený u obrazovky na minimum.

Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí průměrný dospělý člověk sedí šest a půl hodiny denně. Dlouhé sezení mění část mozku, která je zodpovědná za paměť. Každodenní pohyb těla, byť jen nepatrný, zvyšuje průtok krve a růstové hormony v mozku a zároveň snižuje stres.

Snažte se proto svému tělu dopřát dostatek pohybu, poděkuje vám za to nejen mozek, ale celý organismus.

Zdraví našeho mozku je spojeno i se štěstím a pocitem pohody. Zapojení aktivit jen pro zábavu snižuje riziko rozvoje demence. Když se budete brát příliš vážně, vaše hladina stresu raketově stoupne, což zdraví mozku rozhodně nepomůže.

Zábava udržuje mysl mladou a fit. Proto si ve svém rozvrhu vždy najděte čas na něco, co vám přinese čistou a nespoutanou radost.