Článek
Pacientka, která navštívila svého praktického lékaře, vypadala ustaraně. Chtěla vědět, jestli jí nehrozí zaplavení organismu toxickými látkami. Už druhý měsíc ji totiž trápila úporná zácpa.
Lékař ji uklidnil a vysvětlil jí, že to je sice hodně rozšířená představa, ale jde o falešný mýtus. Organismu nic takového nehrozí. Pak se zajímal o ženin jídelníček, způsob života a léky, které bere.
Ukázalo se, že její potíže zřejmě spustil nový lék na vysoký tlak, který začala nedávno užívat. Podporoval vylučování tekutin z těla. To je jeden ze způsobů, jak snížit hypertenzi. Ženu, která málo pila, však příliš odvodnil.
Její potíže navíc zhoršoval nedostatek pohybu a špatný jídelníček. Lékař změnil ženě lék na vysoký tlak a doporučil jí, aby každý den vypila 2,5 litru vhodných tekutin, nejlépe neslazených balených vod. Také si každé ráno měla přidat do jogurtu polévkovou lžíci pšeničných otrub a kus cesty do práce i z práce jít pěšky. Problémy s vyprazdňováním zmizely během týdne.
Často nás sužuje úplně zbytečně
Zácpa trápí v různé míře třetinu mužů a polovinu žen. Většinu z nich zbytečně. Obvykle bývá důsledkem špatné životosprávy. Postižení totiž:
- málo pijí
- příliš mnoho hodin stráví vsedě, aniž by to kompenzovali alespoň procházkou, když už ne cvičením nebo sportem
- nejedí dost potravin bohatých na vlákninu.
Nedostatek pohybu a správných tekutin často vyvolává zácpu u starších lidí. Vlákniny jíme zoufale málo skoro všichni.
Výzkum gastroenterologa doc. MUDr. Pavla Kohouta, CSc., a jeho kolegyně MUDr. Evy Choceňské přinesl šokující čísla: doporučené denní množství vlákniny (25-30 g) snědí u nás pouhá dvě procenta lidí. Lidé v ČR jí zkonzumují v průměru 12-15 g. Tedy asi polovinu toho, co by měli.
Když projímadla, tak ta šetrná
Potíže s vyměšováním nás trápí nejčastěji na cestách, například na dovolené. Obvykle souvisí s náhlou změnou našich životních zvyklostí:
- dlouhé hodiny sedíme
- jíme nepravidelně
- je pro nás složitější vykonávat tělesné potřeby v jiném rytmu a v jiných podmínkách, než na jaké jsme zvyklí, atd.
U většiny lidí se tyto potíže upraví samy, někdy bývá nutné použít projímadlo. U akutní zácpy je to podle odborníků v pořádku, u chronické, které se nemůžeme zbavit dlouhé týdny, bychom měli být opatrnější.
V lékárně by nám měli poradit, která projímadla jsou ta šetrná a nenarušují sliznici střev, případně jejich pohyb.
Dlouhodobé užívání nevhodných projímadel může totiž snížit vstřebávání některých minerálů a vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E a K). Ale také přispět k odvodnění organismu, narušit činnost střev, vyvolat v nich zánět a způsobit celou řadu dalších potíží. Některé z nich se pak léčí velmi obtížně.
„Někdy dojde dokonce k tomu, že si člověk vypěstuje na projímadlech závislost a není schopný se bez nich vyprazdňovat,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Signál jiné nemoci
Lékaři rozeznávají několik druhů zácpy: akutní, chronickou, návykovou (u ní hraje velkou roli psychika), spastickou, která často ztrpčuje život těhotným ženám (spasmus znamená křeč nebo stažení), a tak bychom mohli pokračovat. Každá z těchto potíží má trochu jiné příčiny, a tedy i způsob léčby. Proto je dobré zajít při dlouhodobějších problémech za lékařem.
A to tím spíš, že zácpa někdy signalizuje jinou chorobu. Nemusí to být zrovna zhoubný nádor. Může jít o cukrovku, vředy v žaludku, případně na dvanácterníku, onemocnění štítné žlázy, žlučníku, ledvin a další nemoci. Čím dřív je lékař zachytí, tím efektivnější bývá jeho léčba.
Problémy s vylučováním vyvolají někdy i léky: třeba antacida, která snižují kyselost žaludku, antidepresiva, opiáty tlumící bolest, léky proti křečím, na uklidnění nebo proti už zmíněnému vysokému tlaku. Také tady je nutná konzultace s lékařem.
Pomoci může i jídlo
Vláknina je nestravitelná část potravin rostlinného původu, kterou tvoří nevstřebatelné sacharidy. Na náš zažívací trakt působí blahodárně zejména proto, že na sebe váže vodu a stimuluje činnost střev. To znamená, že změkčuje stolici a zrychluje průchod potravy trávicím systémem. Vytváří také příznivé podmínky probiotickým baktériím.
Hodně vlákniny obsahuje především ovoce, zelenina a obilniny. Populární bombou plnou vlákniny se stalo psylium, které si lidé kupují v lékárně. Ale stejně účinné, a mnohem levnější jsou pšeničné otruby.
Obsah vlákniny v některých potravinách | |
---|---|
Potravina | Obsah vlákniny ve 100 g |
Rýže | 0,9 g |
Švestky a jablka | 0,9 g |
Zelí | 1,3 g |
Ovesné vločky | 1,4 g |
Hrušky | 1,5 g |
Žitný chléb | 1,5 g |
Hrách | 2,0 g |
Čočka | 3,9 g |
Datle | 2,3 g |
Brokolice | 3,0 g |
Ostružiny | 4,1 g |
Sójové boby | 4,9 g |
Lněné semínko | 38 g |
Pšeničné otruby | 45 g |
Komu hrozí nejvíc:
- ženám,
- seniorům,
- lidem trpícím stresem,
- těm, kteří zanedbávají aktivní pohyb,
- lidem s nevyváženým jídelníčkem a nepravidelným způsobem života.