Článek
Do konce šestinedělí s kojením úplně skončí 20 procent českých žen, přitom odborníci doporučují, aby maminky plně kojily i své půlroční děti. "U nás ovšem po šesti měsících kojí pouhá čtvrtina žen, což je opravdu málo," řekla šumperská laktační poradkyně Zdeňka Vepřková, která vede poradnu při Mateřském centru Komínkov.
"Má práce začíná ve chvíli, kdy matka přijde s dítětem domů. I když se jim personál porodnice věnoval a dodržoval desatero správného kojení, tato péče je krátkodobá. Proto jim poskytuji rady po telefonu, velmi důležitá jsou osobní setkání i přímo u nich doma, kdy sleduji techniky kojení a můžu zasáhnout," vysvětlila proškolená zdravotnice Vepřková.
Většina žen, které u ní hledají pomoc, se základní informace o kojení dozvídá až po porodu. "To je ale strašně pozdě. Tyto informace patří už na základní školu do rodinné výchovy," zdůraznila poradkyně.
Poradit nedovedla ani dětská lékařka
Podle poradkyně z Bruntálu nestačí maminku po porodu pouze informovat o novorozenecké péči. "Pokud jí není poskytnuta náležitá pomoc a individuální přístup v prvních dnech, kojení může být později velmi složité, stresující a výsledně neúspěšné," uvedla Štěpánová.
Čtyři měsíce prožívala takové kojení pětadvacetiletá prvorodička z Bruntálu. "Mléko se mi začalo tvořit třetí den po porodu císařským řezem, ale dcera se neuměla přisát a napít. Chtěla jsem kojit přirozeně, ale nikdo se mnou za to nebojoval. V porodnici jsem strávila osm dní, opakovaně jsem prosila sestry, ať nás naučí kojit, ale marně. Manžel dokonce musel běhat po lékárnách a shánět typ kojícího kloboučku, přes který dcera v porodnici pila," svěřila se.
Nenašla pomoc ani u své dětské lékařky. "Když jsem do ordinace volala v krizi, kdy dcera odmítala pít, poradily mi se sestrou, ať odstřikuji mléko do lahve. Přitom dát dítěti lahev je jen další krok k neúspěchu přirozeného kojení," uvedla žena. Podle ní se situace zlepšila až po osobních konzultacích s laktační poradkyní.
Proškolování pediatrů není zdaleka u konce
Úspěšnost kojení závisí na tom, zda žena přijde s potížemi včas a má vůli problém řešit. Obě laktační poradkyně se v praxi setkávají s matkami, které mají psychické potíže s kojením. "Žena je po porodu energeticky nabitá, ale pokud ji nepodpoří nejbližší okolí, během tří týdnů se dostaví takzvané poporodní blues. Velice snadno pak sklouzne do depresí, které se negativně projeví právě na kojení. Můj poslední případ byla mladá maminka, které do kojení zasahovala tchyně. Žena byla natolik psychicky rozhozená, že nemohla vůbec kojit," uvedla Štěpánová. I podle Vepřkové je mnohdy rodinný tlak natolik silný, že žena kojení raději sama ukončí.
Negativní vliv na kojení má také nedostatek odpočinku, velká zátěž, nedostatek tekutin, nemoc matky, chybějící pomoc partnera nebo neznalost péče o pasivní dítě. Podle Zdeňky Liškové z Laktačního centra Ostrava jsou ženy také často zmatené z rad, které dostávají od dětských lékařů. "Při laktační osvětě se klade největší důraz na porodnice, kde se podpora kojení velmi zlepšila. Informace mezi pediatry jsou ale stále nedostatečné. Po 16 letech podpory kojení mě stále překvapuje, jak špatná je situace přímo v terénu. Proškolování lékařů zdaleka není u konce," dodala Lišková.
Laktační liga podporuje kojení na dětských odděleních
Laktační centrum v Ostravě vzdělává dětské lékaře a podporuje kojící matky pět let. Zaměřuje se na výživu dětí od narození do dvou let. Jeho poradkyně poskytují ženám pomoc telefonicky i přímo v terénu.
Informovat pediatry a podpořit kojení na dětských odděleních se snaží i Laktační liga. Podle její předsedkyně Anny Mydlilové je dalším cílem určit koordinátora pro Moravskoslezský kraj, který by organizoval vzdělávací kurzy a hodnotil podporu kojení v nemocnicích. "Dvanáct moravskoslezských nemocnic podporuje kojení v souladu s podmínkami světové organizace UNICEF, což je velmi dobrá situace ve srovnání s ostatními kraji," uvedla Mydlilová. Seznam všech Baby friendly nemocnic a laktačních poradkyň je uveden na webových stránkách www.kojeni.cz.