Článek
Ačkoliv karanténa v ČR už skončila, některé její neblahé důsledky přetrvávají. O tom se přesvědčila Ivana z Prahy, jejíž matka, pacientka s roztroušenou sklerózou, nastoupila do nemocnice těsně před začátkem karantény s banálním zánětem. S ním byla hospitalizována dříve už několikrát a rodina ji vždy v nemocnici navštěvovala a pomáhala jí udržet psychiku i mobilitu.
Se začátkem karantény se ale nad Ivaninou mámou v nemocnici doslova zavřela voda. Rodina ji nesmí dodnes navštívit, a to po několika měsících.
Noste roušky. Nečekejte, až vám to ministr nařídí, vyzývá Hamáček
„Komunikujeme jen pomocí SMS. Její stav se rapidně zhoršil, nepohybuje se vůbec, přidaly se komplikace v podobě proleženin a hlavně psychické potíže kvůli mnohaměsíční izolaci,“ řekla Právu Ivana, jejíž totožnost redakce zná.
Čtyřicet tisíc zasažených
Její rodina se snaží maminku vzít do domácí péče. „Nemocnice nám neustále brání maminku navštívit. Jsme bezradní, jak si převzetí do domácí péče vydupat, jak postupovat, a pochybnosti o postupu nemocnice sílí,“ řekla Ivana.
Není však sama, kdo se musí potýkat se smutnými následky karantény – podobně jsou na tom desetitisíce lidí. Podle srovnávacího šetření Aliance pro individualizovanou podporu (AIP), která sdružuje přes čtyřicet organizací, uvádělo zhoršenou dostupnost zdravotní péče 83 procent dotázaných. Aliance provedla šetření v závěru karantény a navázala na průzkum, který prováděla na jejím začátku.
Celé Česko se musí od pondělí připravit na nová opatření
Protipandemická opatření zasáhla i rodiče pečující o postižené děti. „Tím, že dítě, které je mentálně i zdravotně postižené, je nepřetržitě se mnou doma a nemáme možnost školy ani jiné odlehčovací služby či alespoň chvilkového hlídání, došlo nejen k psychickému zhoršení dítěte, také to má psychický i fyzický dopad na mě jako pečující. O dceru pečuji sama, k tomu mám ještě sedmiletého syna. Je nesmírně těžké, aby jedna osoba zvládala tuto situaci,“ uvedla v šetření například jedna z respondentek.
„S respektem k vládním opatřením, která měla zabezpečit zdraví občanů, řada z nich zasáhla nejméně čtyřikrát více osob než samotné onemocnění covid-19. Jen v případě lidí se zdravotním postižením totiž zásadní komplikace způsobila více než 40 tisícům lidí,“ řekla Právu ředitelka aliance Agáta Jankovská.
„Současně došlo k výpadkům životně důležitých sociálních služeb, příjmů i dlouhodobé zdravotní péče. Tato kombinace důsledky zásadně prohlubuje, protože znemožňuje najít náhradní řešení. V řadě domácností se krize rozvinula natolik, že evidujeme mimořádně závažné dopady na zdraví a životní vitalitu, a to nejen u lidí se zdravotním postižením nebo dlouhodobým onemocněním, ale i jejich rodinných pečujících,“ doplnila.
Ombudsman Křeček kritizuje obce, nejsou vstřícné k handicapovaným
Aliance měla před několika dny schůzku s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Ten slíbil postiženým i pečujícím o ně podporu.
„Ministerstvo se bude podnětem zabývat a zjišťovat příčiny a přiměřenost restriktivních opatření mimo ohniska nákazy. Ministerstvo se též snaží aktivně vyzývat pacienty, aby neodkládali návštěvy zdravotnických zařízení a především preventivní prohlídky,“ řekla Právu po jednání Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva.
Podle nedávného průzkumu, který si nechala vypracovat společnost BENU, měla polovina oslovených obavu z návštěvy zdravotnických zařízení, 44 procent respondentů pak návštěvu lékaře zrušilo, přičemž 15 procent z nich stále nemá stanoven nový termín lékařské prohlídky. Téměř pětina respondentů řešila své zdravotní problémy vyhledáváním na internetu.
„Aliance nás dále upozornila na potřebu adekvátního zabezpečení návštěv v zařízeních zdravotních a sociálních služeb. Ministerstvo souhlasí s naléhavostí tohoto tématu s ohledem na důležité sociální potřeby pacientů i dopad izolace na jejich psychickou kondici. Omezení jsou přitom přípustná jen v případech odůvodněných epidemiologickou situací v daném místě,“ dodala Nováčková.
„Pokud by se všechna dohodnutá opatření podařilo uvést do praxe, znamenalo by to pro lidi se zdravotním postižením a jejich pečující významný a brzy viditelný posun k lepšímu. Z dlouhodobé perspektivy to považujeme za dobrý start debaty, jak do centra pozornosti vrátit člověka s jeho individuálními potřebami,“ řekla po jednání Jankovská.