Článek
Rekonstrukce dvou zahrad v areálu léčebny byla součástí projektu Edukačně terapeutického centra. Ten zareagoval na neustále se zvyšující počet dětí a mladistvých pacientů s duševními poruchami. Projekt, který stál 14,5 milionu z evropských fondů, chce nabídnout moderní léčebné metody.
„V průběhu jsme došli k rozšíření programu denního stacionáře a otevření skupiny pro adolescenty s poruchou příjmu potravy,“ uvedla primářka Psychiatrické kliniky VFN Eva Kitzlerová. „Součástí aktivit jsou lekce jógy a další pohybové aktivity s fyzioterapeutem, dále ergoterapie, arteterapie, canisterapie a další metody specificky zaměřené na tuto diagnostickou skupinu,“ dodala.
Do denního stacionáře dochází momentálně dvanáct klientů od 14 do 18 let, léčebný program trvá většinou šest až osm týdnů. „Přikláníme se k osmi, aby program měl smysl. Někdy klienti potřebují i delší čas, je-li to možné,“ uvedla psycholožka Tereza Podávková.
Jedním z klientů, který terapeutický program nedávno absolvoval, je osmnáctiletý David. Dříve hrál ragby v nejvyšší soutěži, v patnácti se mu ale ohlásila bipolární afektivní porucha. „Projevuje se tak, že nějaký čas jste úplně v pořádku, pak ale najednou nemůžete vůbec nic dělat. Máte deprese, úzkosti. Vyléčit se to nedá, ale dá se to zvládat,“ vysvětluje mladý muž v obleku, který nezastírá, že před nástupem nemoci byl on i jeho rodiče velmi orientovaní na výkon. Nemoc má však nejspíš danou geneticky, trpěla jí i jeho babička.
Dětští psychiatři nejsou. Psychické problémy stále častěji řeší pediatři
Léčebný program Davidovi podle jeho slov velmi pomohl. „Funguje to bezvadně. Když to porovnám s dobou před čtyřmi lety, kdy jsem tu byl také, léčba je na mnohem kvalitnější úrovni,“ řekl mladík. Ve stacionáři docházel kromě skupinové psychoterapie také na arteterapii, tedy léčbu výtvarnými technikami. „Kreslili jsme podle nálady, třeba jsme měli udělat něco na téma rodina,“ vzpomínal.
Ochranářská výchova
Klinický psycholog VFN Radek Ptáček uvedl, že počet duševních onemocnění u mladých lidí narůstá skutečně dramaticky. „Jedním z faktorů je snížená odolnost vůči nepříjemným situacím. Výchova dětí se dnes změnila, je více ochranářská a poskytuje vše, co děti potřebují. To je na jednu stranu dobře, na druhou ale psychická odolnost vzniká především v kontaktu se stresory. My před nimi děti chráníme a tím jim snižujeme odolnost,“ uvedl psycholog. „Děti musíme vystavovat náročným situacím, aby je zvládaly v reálném životě,“ řekl.
Dalším důvodem je to, že děti i mladiství více začínají o svých duševních problémech mluvit a je pro ně snazší vyhledat odbornou pomoc. „Dříve si třeba ani neuvědomovali, že bojují s depresí a úzkostí. Tato generace není křehká, jak se často říká. Je jen odlišná,“ uvedl.