Ještě se možná dožijeme nesmrtelnosti

Moderní medicína míří k nesmrtelnosti po dvou základních cestách. Jedni hledají pomyslné tlačítko, po jehož zmáčknutí zastaví stárnutí buněk, které druh homo sapiens provází od nepaměti. Druzí se orientují na servisní činnost, jakési vyměňování vadných dílů v těle – tedy jednotlivých orgánů, ať již jde o krev, srdce, tepny, žíly, střeva či klouby. Ovšem s rostoucím poznáním by to vše místo celých orgánů  mohlo vést k výměně nebo omlazení jednotlivých buněk.

Ovšem pokud se toho chce někdo dožít, odborníci doporučují i metody tlumící proces stárnutí, které spočívají ve správné životosprávě a plnohodnotném životě naplněném aktivitou a kontakty s jinými lidmi.

„Nemyslím si, že jsou zde nějaká omezení,“ prohlašuje Aubrey de Grey, který vede v Cambridge výzkumný projekt zaměřený na prodlužování života. Stárnutí vnímá jako nemoc a tvrdí, že je potřeba využít každou možnost k prodloužení života. „Není nic, co by zabránilo lidem žít tisíce let,“ prohlašuje de Grey a věří, že se jeho týmu v rámci projektu podařilo odhalit tajemství nesmrtelnosti.

Nedávno izolovali v bakteriích enzym, který znemožní, aby se bakterie zahltily nečistotami a udusily se, což je jejich proces „stárnutí“. Nyní doufají, že podobná strategie bude fungovat i u lidských buněk. De Grey přitom není zdaleka jediný, přestože mnozí biologové o jeho osobě pochybují, protože svoji vědeckou kariéru začal jako programátor. Dnes je nicméně uznávanou kapacitou.

Jiný klíč k nesmrtelnosti možná objevil americký genetik Bill Andrews, který věří, že odhalil způsob přeprogramování buněk tak, že mohou žít navěky. Pomocí blíže nespecifikovaného doplňku brání ve zkracování telomer. Telomery jsou koncové části chromozomů a s jejich zkracováním mizí schopnost buněk dělit se a nahrazovat vysloužilé buňky novými, což vede ke stárnutí organismu. Nezkrácené telomery mohou podle Andrewse zajistit život věčný.

Nicméně ačkoli ne všichni jsou přesvědčeni o tom, že člověk může být nesmrtelný, již prodloužení průměrného věku dožití se stalo výzvou, která s sebou nese nemalou ekonomickou zátěž. Delší dožití přináší i potřebu delší lidské ekonomické aktivity a ta je možná jen v určité psychické a fyzické kondici.

De Grey, který si svým provokativním stylem získal nemálo pozornosti médií, tvrdí, že první osobě, která se dožije 1000 let, je dnes kolem šedesáti.

To je totiž ten správný věk, kdy průměrný člověk západní civilizace začne nevratně chátrat a jeho celý organismus degeneruje. Šedesátiletý nebo šedesátiletá jsou správnými objekty pro vyzkoušení nových postupů pro navracení mládí či zastavování stárnutí.

Jako optimista v oblasti výzkumu dlouhověkosti de Grey už před osmi lety prohlašoval, že během deseti let se v rámci laboratorních projektů podaří zastavit stárnutí nebo alespoň významně prodloužit věk u laboratorních myší. Některé první výsledky mu dávají za pravdu.

A jeho další předpověď počítá s tím, že ještě deset let potrvá, než plody tohoto výzkumu budou přenositelné na lidi. Takže pokud se hodláte dožít alespoň roku 2025, budete si moci tato smělá tvrzení ověřit.

Jasná nebo chcete-li mladistvá mysl je polovinou úspěchu při obraně proti stárnutí. Mozek bývá označován za jeden z nejdůležitějších orgánů, na kterém se stárnutí projevuje a který ovlivňuje proces stárnutí.

Stres ničí synapse v mozku a je zřejmě hlavním škůdcem lidské paměti. Negativně ovlivňuje hipokampus a čelní lalok, takže když cítíte, že stále více zapomínáte, je to možná proto, že jste se příliš přetěžovali.

Letos zveřejněná studie z Arizonské univerzity prokázala, že lidé ve věku mezi 50 a 89 lety, kteří se udržovali v rozumné fyzické kondici, vykazovali nižší úbytek mozkové aktivity. Jedním z pozitivních faktorů bylo zvýšené zásobování mozku krví v souvislosti se cvičením.

Sociální vazby posilují mozkové funkce, protože zpravidla vyžadují zapojení různých oblastí mozku. Souvisí to často s rozvíjením empatie či šestých smyslů pro čtení náznaků a chování jiných lidí i schopností na ně reagovat.

Specializace, vybrušování dovedností, které člověk ovládá, tesá tyto vazby do kamene a s věkem nevykazují opotřebení. Osmdesátiletý profesor botaniky zapomene, kam si položil brýle, ale bezpečně rozezná jednu bylinu od druhé.

Výzkum na Vanderbiltově univerzitě rozproudil debatu o účincích estrogenu. I během krátkého tříměsíčního testu byl s podáním estrogenu zaznamenán u žen po menopauze nárůst šedé hmoty mozkové v paměťových oblastech.

Kvalita spánku často s věkem klesá. A neklidný spánek narušuje i proces učení. Přerušovaný spánek narušuje důležitý proces vytváření paměti. Tím se snižuje schopnost mozku zpracovávat informace.