Článek
Švýcaři snědí za rok v průměru o 50 % víc čokolády a o 20 % víc cukru než lidé u nás. Přesto mají zuby v nepoměrně lepším stavu než populace v ČR. Například zdejší stomatologové musí ošetřit patnáctiletým Čechům o 300 procent více zubních kazů než jejich kolegové ve Švýcarsku stejně starým dětem.
Vysvětlení je jednoduché. Děti v zemi helvetského kříže se naučí správné technice čištění zubů už ve školce. Zubní hygienistky na to mají speciální programy, které hradí stát podobně jako další prevenci. Naopak ošetření u zubního lékaře si Švýcaři musí hradit sami v plné výši. Opakovaně si to odhlasovali v referendu. Naprostá většina z nich proto o svůj chrup pečlivě dbá. Poctivě se věnuje prevenci i čištění zubů.
Zrádné „šmrdlání“
„Šmrdlání“ kartáčkem sem a tam, které v nás vzbuzuje iluzi, že jsme si vyčistili zuby, je hlavním důvodem, proč neustále přibývá chronických zánětů dásní a následné parodontózy. Ale není to důvod jediný.
Bakteriím v našich ústech se totiž nikdy nedařilo tak dobře jako dnes. Živí se zbytky jídla a odumřelými buňkami sliznic. A protože se spousta z nás přejídá nebo často žmoulá v puse nějaké jídlo, mají potravy habaděj.
Jakmile se přemnoží, začnou vytvářet bílý povlak - zubní plak. Ten se usazuje na zubech a mezi nimi, ale také v prostorech mezi chrupem a dásněmi.
Pokud ho pravidelně neodstraňujeme správným čištěním zubů, začne nám narušovat zubní sklovinu a přispívá ke vzniku kazu. Ale také vyvolává zánět dásní.
Podle studie Světové zdravotnické organizace má chronický zánět dásní téměř 90 procent lidí ve věku od 30 do 40 let, kteří žijí ve střední a východní Evropě. A bezmála 40 procent této populace trpí ve věku 40 až 60 let parodontózou. Samozřejmě v různém stupni.
Co prozradí kartáček
Správné čištění zubů nám může ukázat zubní lékař. Daleko lepší ovšem je, pokud ho natrénujeme se zubní hygienistkou. Ta na nás bude mít daleko víc času, i když za její péči zaplatíme (ceny za návštěvu se pohybují zhruba od 250 Kč do 1500 Kč).
Kontakt na nejbližší hygienistku by měla znát třeba sestřička našeho stomatologa. Ale můžeme zapátrat také na internetu.
Hygienistka bude chtít vidět náš zubní kartáček. Hodně jí napoví o tom, jak se o zuby staráme a co víme o správné péči o ně. Naučí nás jemné krouživé pohyby, kterými si musíme čistit zuby a prostory kolem nich. Poradí s výběrem kartáčku (měl by být například měkký, aby nedráždil dásně).
Odstraní nám pomocí ultrazvuku zubní kámen, jehož ostré hrany mohou zhoršovat dráždění dásní. Vysvětlí také, k čemu může být dobrá ústní voda nebo čištění jazyka (snižují množství bakterií v ústech). Ale hlavně nám ukáže, jak používat mezizubní kartáčky nebo dentální nit, a vysvětlí, proč je to nutné.
Neodstraněný plak se totiž často usazuje mezi zuby, ale i v prostoru mezi nimi a dásněmi. Za nimi se časem vytvoří jakési kapsy - parodontální choboty. Pokud odsud bílý povlak kartáčkem neodstraníme, způsobí postupem doby, že dásně začnou ustupovat a pozvolna se obnaží krčky zubů. Navíc se bude prohlubovat zánět.
Jakmile zasáhne lůžko zubu a jeho zavěšení (parodont), je jen otázkou času, kdy se zuby začnou stáčet, případně také viklat. Nejpokročilejším stadiem parodontózy je vypadávání zubů. Naprostá většina lidí může tomuto stavu předejít správnou a důslednou péčí o svůj chrup.
Může nás i zabít
Parodontóza nás nemusí připravit jen o zuby, ale také o život. Například vědci z univerzitní kliniky v rakouském Štýrském Hradci zjistili, že osobám postiženým rozvitější formou parodontózy hrozí až čtyřikrát větší nebezpečí srdečního infarktu než osobám zdravým.
Ale také větší riziko:
- onemocnění srdce a mozkové mrtvice;
- vzniku nebo zhoršení cukrovky;
- infekčních chorob dýchacích cest a plicních nemocí včetně chronické obstrukční plicní choroby nebo dalších onemocnění.
Čím to je? Bakterie a choroboplodné zárodky, které v ústní dutině vyvolávají záněty dásní, se dostávají dýchacími cestami do plic nebo krevním oběhem do celého těla. A představují pro organismus další zátěž.
Ale platí to i naopak. Němečtí vědci udělali studii v domovech důchodců. Ukázala, že člověk může žít o pět let déle, pokud si správně čistí zuby. A lidé, u nichž se parodontóza vůbec nevyskytla, mají podle nich šanci žít v průměru až o sedm let delší dobu.
Vysoké riziko potratu
Řada matek trpí během těhotenství rozsáhlým zánětem dásní, nebo dokonce neléčenou parodontózou, ale nevěnují tomu dostatečnou pozornost. Přitom existuje téměř devětkrát větší nebezpečí, že potratí nebo porodí předčasně anebo se jim narodí dítě s nízkou porodní váhou.
Experti odhadují, že záněty dásní by mohly být zodpovědné za 18 procent všech předčasných porodů. O důvod víc, proč by budoucí maminky měly na začátku těhotenství navštívit zubaře a zubní hygienistku.
