Článek
Jednou z často opakovaných rad ohledně stravování, pokud si chcete udržet váhu a vyhnout se některým zdravotním komplikacím, je pokud možnost nejíst pozdě večer.
Výzkum však nedávno zjistil, že pokud chodíte spát později a navečeříte se třeba až v půl desáté, nemusí to být vždy na škodu. Ovšem za podmínky, že si další den dopřejete i úměrně k tomu pozdní snídani.
Tim Spector, profesor genetické epidemiologie na King’s College London, provedl studii, které se zúčastnilo na 80 000 dospělých lidí ze Spojeného království. Odborník v rámci výzkumu zkoumal doby, kdy lidé jedí a jak velké je tzv. časové okno, ve kterém se stravují, stejně tak, kdy drží půst.
Podrobné ucelené výsledky budou k dispozici až v průběhu letošního roku, z předběžných vyhodnocení ale vyplývá, že pro většinu lidí není problém dodržovat 14hodinové období půstu. Bez ohledu na to, jak pozdě večer se naposledy najedí.
Pokud se tak někdo navečeří už v šest večer, je ideální, aby snídaně následovala nejdříve v osm ráno. Stejně tak ale nevadí, když si někdo dá poslední jídlo třeba až v půl desáté večer a „snídani“ až kolem půl dvanácté či později.
Myšlenka, že dřívější večeře je zdravější, je podle profesora Spectora založena na malých studiích převážně mladých lidí, které navíc mnohdy nezohledňovaly období půstu a načasování snídaně. Navíc často poukazovaly jen na malou výhodu dřívějších večeří, tudíž se Spector domnívá, že se výhody časem jen „nafoukly“.
Profesor Spector je zastáncem tzv. časově omezeného stravování, o kterém navíc mnoho studií zjistilo, že je užitečné pro metabolické zdraví a hubnutí. V rámci studie pak lidé, kteří jedli později večer, ale dodrželi alespoň zmíněný 14hodinový půst, uváděli, že pociťují více energie.
Jak odborník uvádí, střevní mikrobi, stejně jako celé tělo, mají cirkadiánní rytmus a potřebují si od jídla „odpočinout“. Dobu odpočinku si podle něj už ale lidé mohou sami nastavit podle vlastního denního rozvrhu.
„Lidé často jedí pozdě kvůli práci nebo dětem, a nemusí se kvůli tomu cítit provinile. Důležité je nemlsat ještě následně v noci, nedávat si snídani příliš brzy a jít si lehnout nejdříve dvě hodiny po jídle,“ uvádí pro server Daily Mail.
Podle četných studií má časově omezené stravování pozitivní vliv nejen na hubnutí, může také snižovat rizika vedoucí k rozvoji tzv. metabolického syndromu či kardiovaskulárních onemocnění, zlepšovat střevní mikrobiom nebo být dobrým pomocníkem při prevenci a léčbě diabetu 2. typu.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Poradenství v oblasti výživy