Článek
Jejich výzkum ukázal, že osoby, které jsou zvyklé hovořit dvěma jazyky, se lépe soustřeďují a snáz se přizpůsobují rychle se střídající zátěži. V pokročilém věku to chrání před Alzheimerovou chorobou i demencí.
Poznatky, k nimž dospěl tým Elleny Bialystokové, jsou dalším důkazem souvislosti mezi jazykovými znalostmi a stavem mozku ve stáří.
Rychlejší reakce
Studie se neopírala jen o plně bilingvistické Kanaďany, ale také o skupinu obyvatel indického státu Tamilnádu. V Kanadě jsou oficiálními jazyky angličtina a francouzština a pokusné osoby z Tamilnádu hovořily od dětství tamilsky a anglicky.
Vědci porovnávali rychlost jejich mentálních reakcí se skupinou lidí, kteří hovořili jen jedním jazykem. Všem účastníkům výzkumu bylo 60 až 88 let. Bilingvisté v testech přesvědčivě druhou skupinu předčili a dosáhli dokonce výsledků, které jsou běžné ve věkové skupině od 30-59 let.
Bialystoková k výsledkům poznamenala, že všichni bilingvističtí účastníci používali oba jazyky každý den a že nelze říci, zda by téhož výsledku dosáhli ti, kdo druhým jazykem hovoří jen příležitostně.
Článek se zmiňuje také o výzkumu bilingvistických dětí. Vyplývá z něj, že mozek těchto dětí používá mechanismus, který mu umožní "vypnout" jazyk, který zrovna není používán a zabránit tak míchání obou. Právě tato schopnost přepínání a zaměřování mozku vede podle Bialystokové v pozdějším věku k zachování vysoké psychické kapacity mozku.
